< Jób 27 >
1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
Nake Ayubu agĩthiĩ na mbere na mĩario yake, akiuga atĩrĩ:
2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
“Ti-itherũ o ta ũrĩa Mũrungu atũũraga muoyo, o we ũnyimĩte kĩhooto, ũcio Mwene-Hinya-Wothe, ũrĩa ũtũmĩte ngĩe na ũrũrũ ngoro-inĩ-rĩ,
3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
hĩndĩ ĩrĩa yothe niĩ ngũtũũra muoyo, nayo mĩhũmũ ya Ngai ĩrĩ maniũrũ-inĩ makwa,
4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
mĩromo yakwa ndĩkaaria maũndũ ma waganu, na rũrĩmĩ rwakwa rũtikaaria maheeni.
5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
Niĩ ndigetĩkĩra atĩ nĩ inyuĩ mũrĩ na kĩhooto; nginya rĩrĩa ngaakua, ndigakaana ũkindĩrĩku wakwa.
6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
Nĩngũtũũria ũthingu wakwa na ndikaũrekia; thamiri yakwa ndĩkanjiirithia rĩrĩa rĩothe ngũtũũra muoyo.
7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
“Thũ ciakwa irogĩtuĩka ta arĩa aaganu, arĩa marĩ muku na niĩ marotuĩka ta arĩa matarĩ kĩhooto!
8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
Tondũ-rĩ, kĩĩrĩgĩrĩro kĩa ũrĩa ũtarĩ mwĩtigĩri Ngai gĩkĩrĩ kĩrĩkũ akua, hĩndĩ ĩrĩa Ngai ooya muoyo wake?
9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
Mũrungu nĩakĩiguaga gũkaya gwake rĩrĩa akorwo nĩ mĩnyamaro?
10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
Nĩakenagĩra ũcio Mwene-Hinya-Wothe? Nĩakayagĩra Ngai mahinda mothe?
11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
“Nĩngũmũruta ũhoro wĩgiĩ ũhoti wa Mũrungu; ndikũhitha njĩra cia Mwene-Hinya-Wothe.
12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
Inyuothe nĩmwĩoneire maũndũ macio. Ĩkĩrĩ yakĩ mĩario ĩno ĩtarĩ kĩene?
13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
“Ũũ nĩguo Mũrungu aathagĩrĩria arĩa aaganu, na nĩrĩo igai rĩrĩa mũndũ ũrĩa ũtarĩ tha aamũkagĩra kuuma kũrĩ Mwene-Hinya-Wothe:
14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
O na ciana ciake ciaingĩha atĩa, ciathĩrĩirio rũhiũ rwa njora; rũciaro rwake rũtikoona irio cia kũrũigana.
15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
Mũthiro nĩguo ũkaaninũkia arĩa agaatiga thuutha wake, na atumia ao a ndigwa matikamarĩrĩra.
16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
O na angĩonganĩrĩria betha ta rũkũngũ, na agĩe na nguo nyingĩ ta hĩba cia rĩũmba,
17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
kĩrĩa egũcookanĩrĩria gĩkehumbwo nĩ ũrĩa mũthingu, na arĩa matarĩ mahĩtia nĩo makaagayana betha yake.
18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
Nyũmba ĩrĩa aakaga no ta nyũmba ya kĩĩhuruta, ningĩ no ta gĩthũnũ gĩakĩtwo nĩ mũrangĩri.
19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
Agaakoma arĩ mũtongu, no ndagacooka gwĩka ũguo rĩngĩ; akaahingũra maitho akore gũtirĩ kĩndũ arĩ nakĩo.
20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
Imakania imũkoragĩrĩra ta mũiyũro wa maaĩ; kĩhuhũkanio gĩkaamũhuria ũtukũ.
21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
Rũhuho rwa mwena wa Irathĩro rũmuoyaga akabuĩria; rũmweheragia kũrĩa atũũraga.
22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
Rũmũhurutaga rũtarĩ na tha o rĩrĩa aroorĩra hinya waruo.
23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
Rũhũũraga hĩ rũkamũkenerera, na rũkagamba ta nyoka rũkamũruta kũrĩa atũũraga.”