Jób 27
1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
Et Job continuant à parler en discours relevés, dit:
2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
Par le Dieu vivant qui me prive de mon droit, et par le Tout-puissant qui a mis l'amertume dans mon âme,
3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
(car je ne perds pas haleine encore, et j'ai toujours dans mes narines le souffle de Dieu)
4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
non! mes lèvres ne calomnieront pas, et ma langue ne dira rien de faux.
5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
Loin de moi la pensée de vous donner raison! Jusqu'à mon dernier soupir, je ne me laisserai pas ravir mon innocence;
6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
je tiens à ma justice, et je n'y renoncerai point; mon cœur ne me reproche aucun de mes jours.
7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
Que mon ennemi soit tel que l'impie, et mon adversaire semblable au méchant!
8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
Eh! quel espoir a l'impie, quand Dieu tranche, quand Il lui arrache sa vie?
9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
Dieu écoute-t-Il les cris qu'il pousse, quand l'angoisse l'assaille?
10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
Est-ce dans le Tout-puissant qu'il cherche sa joie? Est-ce Dieu qu'il invoque dans tous les moments?
11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
Je veux vous montrer comment agit Dieu, ne pas vous celer la pensée du Tout-puissant.
12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
Je l'accorde, vous avez bien observé! mais pourquoi tirez-vous une conclusion vaine?
13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
Tel est bien le lot que Dieu donne à l'impie, et la part que le méchant obtient du Tout-puissant:
14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
s'il a nombre de fils, c'est une proie pour l'épée, et ses rejetons n'ont pas de pain à manger;
15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
ceux qui restent de lui, sont conduits par la mort au tombeau, et leurs veuves ne pleurent point;
16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
qu'il entasse l'argent comme la poussière, qu'il se procure un riche vestiaire,
17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
il l'acquiert, et le juste s'en revêt, et l'homme de bien a son argent en partage;
18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
il bâtit une maison fragile comme celle de la teigne, comme la guérite qu'élève le garde-champêtre;
19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
riche il se couche, et il ne se relève pas; il ouvre les yeux, et il n'est plus.
20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
Comme des eaux les terreurs l'atteignent, la nuit l'ouragan le dérobe,
21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
le vent d'orient l'enlève et part, et dans un tourbillon le porte loin de ses lieux.
22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
[Dieu] tire sur lui sans pitié il voudrait par la fuite échapper à Sa main.
23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
On l'accompagne de battements de mains et de sifflements, quand il quitte ses lieux.
