< Jób 27 >

1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
Job reprit sa parabole, et dit,
2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
« Dieu est vivant, il m'a enlevé mon droit, le Tout-Puissant, qui a rendu mon âme amère
3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
(car la durée de ma vie est encore en moi, et l'esprit de Dieu est dans mes narines);
4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
Mes lèvres ne diront pas l'iniquité, et ma langue ne profère pas de mensonges.
5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
Loin de moi l'idée de vous justifier. Jusqu'à ma mort, je ne mettrai pas de côté mon intégrité.
6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
Je tiens fermement à ma justice, je ne la lâcherai pas. Mon cœur ne me reprochera rien tant que je vivrai.
7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
« Que mon ennemi soit comme les méchants. Que celui qui se lève contre moi soit comme un injuste.
8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
Car quelle est l'espérance de l'impie, quand il est exterminé? quand Dieu lui enlève la vie?
9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
Dieu entendra-t-il son cri quand la détresse s'abattra sur lui?
10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
Il se complaira dans le Tout-Puissant, et invoquer Dieu à tout moment?
11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
Je vous enseignerai la main de Dieu. Je ne cacherai pas ce qui est avec le Tout-Puissant.
12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
Voici, vous l'avez tous vu vous-mêmes; pourquoi donc es-tu devenu tout à fait vain?
13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
« C'est la part du méchant avec Dieu, l'héritage des oppresseurs, qu'ils reçoivent du Tout-Puissant.
14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
Si ses enfants se multiplient, c'est pour l'épée. Sa progéniture ne se contentera pas de pain.
15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
Ceux qui restent de lui seront enterrés dans la mort. Ses veuves ne se lamenteront pas.
16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
Quand il amasse l'argent comme la poussière, et préparer les vêtements comme l'argile;
17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
il peut la préparer, mais le juste la mettra, et les innocents partageront l'argent.
18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
Il bâtit sa maison comme la teigne, comme une cabine que le gardien fait.
19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
Il se couche richement, mais il ne le fera plus. Il ouvre les yeux, et il ne l'est pas.
20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
Des terreurs l'envahissent comme des eaux. Une tempête l'emporte dans la nuit.
21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
Le vent d'est l'emporte, et il s'en va. Ça le fait sortir de sa place.
22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
Car il se jette sur lui, et ne l'épargne pas, alors qu'il s'enfuit loin de sa main.
23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
Les hommesbattront des mains devant lui, et le sifflera de sa place.

< Jób 27 >