Jób 27
1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
And Job again took up his measure, and said: —
2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
As GOD liveth who hath taken away my right, even the Almighty, who hath embittered my soul;
3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
All the while my inspiration is in me, and the spirit of GOD is in my nostrils,
4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
Verily my lips shall not speak perversity, nor shall, my tongue, utter deceit.
5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
Far be it from me! that I should justify, you, —Even until I breathe my last, will I not let go mine integrity from me:
6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
On my righteousness, have I taken fast hold, and will not give it up, My heart shall not reproach any of my days.
7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
Let mine enemy be a veritably lawless one! And, he that lifteth himself up against me, one veritably perverse!
8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
For what shall be the hope of the impious, though he graspeth with greed, when GOD shall draw forth his soul?
9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
His outcry, will GOD hear, when there cometh upon him distress?
10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
Verily, in the Almighty, he will not find delight, nor call on GOD continually!
11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
I would teach you, by the hand of GOD, That which is with the Almighty, will I not conceal.
12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
Lo! ye, have, all of you, seen, Wherefore, then, is it, that ye are utterly without purpose?
13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
This, is the portion of a lawless man with GOD, That, the heritage of tyrants—from the Almighty, he shall receive.
14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
If his children be multiplied, for them, [there is] the sword, and, his offspring, shall not be filled with bread;
15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
His survivors, by pestilence, shall come to the grave, and, his widows, shall not weep;
16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
Though he heap up silver like, dust, and, like a pile, he prepare clothing,
17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
He may prepare, but, the righteous, shall put on, and, the silver, shall the innocent apportion.
18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
He hath built, like a moth, his house, —like a hut, which a watcher hath made.
19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
The rich man, shall lie down, and not do it again, his eyes, hath he opened, and then is not.
20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
There shall reach him—like waters—terrors, By night, a storm-wind hath stolen him away;
21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
An east wind shall lift him up, and he shall depart, and it shall sweep him away out of his place;
22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
And He will cast upon him and not spare, Out of his hand, shall he, swiftly flee;
23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
He shall clap over him his hands, and shall hiss him forth out of his place.
