Jób 27
1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
And Job continued taking up his parable, and said,
2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
As God liveth, who hath removed justice from me; and by the Almighty, who hath embittered my soul:
3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
All the while my breath is in me, and the spirit of God is in my nostrils;
4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
Shall my lips not speak any wrong, nor shall my tongue utter deceit.
5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
Far be it from me that I should justify you; till I depart hence will I not allow [any one] to take my integrity away from me.
6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
I have laid fast hold on my righteousness, and I will not let it go: my heart shall not reproach me [for my conduct] during all my life.
7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
Like the wicked is [therefore] my enemy, and he that riseth up against me like a wrong-doer.
8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
For what is the hope of the hypocrite, when he hath gained unjust wealth, when God casteth forth his soul?
9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
Will God hear his cry, when distress cometh upon him?
10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
Or can he find delight in the Almighty? can he call on God at all times?
11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
I will instruct you concerning what is in the hand of God: [the way] which is with the Almighty will I not conceal.
12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
Lo! ye yourselves have all beheld it: why is it then that ye deal in such vanities?
13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
This is the portion of a wicked man with God, and the portion of tyrants, which they shall receive from the Almighty.
14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
If his children be multiplied, it is only for the sword; and his offspring will not be satisfied with bread.
15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
Those of his that are left to escape will be buried by death; and his widows will not be able to weep.
16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
Though he heap up silver as the dust, and prepare garments [as plentifully] as the clay:
17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
He may prepare, but the righteous will clothe himself [therewith], and the silver the innocent will divide.
18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
He buildeth his house like the moth, and like a hut that a keeper hath made.
19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
Rich will he lie down, but will not be gathered [into the grave]: one openeth his eyes, and he is no more.
20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
Like a flood will terror overtake him, in the night a tempest will steal him away.
21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
The east wind will lift him up, and he must be gone; and it hurleth him like a storm out of his place.
22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
And [God] will cast [evil] upon him, and bare no pity: out of his hand [his wealth] will surely escape.
23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
Men will clap their hands over him, and will hiss after him out of his place.
