Jób 27
1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
And Job continued his parable and said,
2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
[As] God liveth, who hath taken away my right, and the Almighty, who hath embittered my soul,
3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
All the while my breath is in me, and the spirit of God is in my nostrils,
4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
My lips shall not speak unrighteousness, nor my tongue utter deceit!
5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
Be it far from me that I should justify you; till I die I will not remove my blamelessness from me.
6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
My righteousness I hold fast, and will not let it go: my heart reproacheth [me] not one of my days.
7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
Let mine enemy be as the wicked, and he that riseth up against me as the unrighteous.
8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
For what is the hope of the ungodly, when [God] cutteth him off, when God taketh away his soul?
9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
Will God hear his cry when distress cometh upon him?
10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
Doth he delight himself in the Almighty? will he at all times call upon God?
11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
I will teach you concerning the hand of God; what is with the Almighty will I not conceal.
12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
Behold, ye yourselves have all seen [it]; and why are ye thus altogether vain?
13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
This is the portion of the wicked man with God, and the heritage of the violent, which they receive from the Almighty: —
14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
If his children be multiplied, it is for the sword, and his offspring shall not be satisfied with bread;
15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
Those that remain of him shall be buried by death, and his widows shall not weep.
16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
Though he heap up silver as the dust, and prepare clothing as the clay;
17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
He may prepare it, but the just shall put it on; and the innocent shall divide the silver.
18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
He buildeth his house as the moth, and as a booth that a keeper maketh.
19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
He lieth down rich, but will do so no more; he openeth his eyes, and he is not.
20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
Terrors overtake him like waters; a whirlwind stealeth him away in the night.
21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
The east wind carrieth him away and he is gone; and as a storm it hurleth him out of his place.
22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
And [God] shall cast upon him and not spare: he would fain flee out of his hand.
23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
[Men] shall clap their hands at him, and shall hiss him out of his place.
