< Jób 27 >

1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
Job loh amah kah a huel ham te a koei tih,
2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
“Pathen kah hingnah loh kai kah laitloeknah a khoe tih Tlungthang lo ka hinglu a phaep.
3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
Ka khuikah ka hiil boeih neh ka hnarhong khuikah he Pathen mueihla ni.
4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
Ka hmuilai loh dumlai thui boel saeh lamtah ka lai loh palyal la caitawk boel saeh.
5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
Nangmih te kan tang sak atah kai ham savisava. Ka pal duela ka muelhtuetnah he kamah lamloh ka khoe mahpawh.
6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
Ka duengnah te ka kop vetih ka hlah mahpawh. Kamah tue lamlong tah ka thinko he veet voel mahpawh.
7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
Ka thunkha te a halang bangla, kai aka tlai thil khaw a boethae bangla om saeh.
8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
Lailak kah ngaiuepnah tah menim? A mueluem tih Pathen loh a hinglu a bong pah.
9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
A soah citcai loh a pai vaengah a pangngawlnah te Pathen loh a hnatun nim?
10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
Tlungthang dongah pang a dok vetih, a tue boeih ah Pathen a khue bitni.
11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
Pathen kah kut te nangmih kan thuinuet phoe vetih, Tlungthang taengkah te ka phah mahpawh.
12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
Nangmih boeih khaw na hmuh vaengah balae tih a honghi neh na hoemdawk he.
13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
Halang hlang loh Pathen taeng lamkah khoyo neh hlanghaeng loh Tlungthang taeng lamkah rho a dang he,
14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
a ca te cunghang hamla a ping pah tih a cadil cahma khaw buh cung uh mahpawh.
15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
A rhaengnaeng, a rhaengnaeng te dueknah loh a up vetih a nuhmai rhoek loh rhah uh mahpawh.
16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
Cak te laipi bangla hmoeng vetih hnicu te dikpo bangla soe ni.
17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
Tawn cakhaw aka dueng loh a bai vetih cak te ommongsitoe loh a tael ni.
18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
A im te ning bangla a sak tih dungtlungim bangla rhalrhing a khueh.
19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
Hlanglen la yalh dae khoem uh mahpawh. A mik a dai dae amah om voel pawh.
20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
Anih te tui bangla mueirhih loh a phatawt khoyin ah cangpalam loh a pom.
21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
Anih te kanghawn loh a khuen tih khum. Te vaengah anih te amah hmuen lamloh a yawn.
22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
Anih te a voeih tih lungma a ti pawt dongah a kut lamloh yong la yong coeng.
23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
A taengah a kut a paeng uh tih anih te amah hmuen lamloh kut a ving thil.

< Jób 27 >