Jób 27
1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
Job mah a thuih ih patahhaih lok to thuih patomh poe;
2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
ka toenghaih ang lak pae ving; ka hinghaih patangkhangsak, Thacak Sithaw loe hing pongah,
3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
ka hinghaih takhi ka takpum thungah oh nathung, Sithaw ih takhi ka hnaqong thungah oh nathung,
4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
ka pahni mah kahoih ai hmuen to thui mak ai, ka palai mah alinghaih lok thui mak ai.
5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
Nang loe na toeng tiah, thuih han ih lok to Sithaw mah pakaa nasoe; ka duek khoek to ka toenghaih ka pahnawt sut mak ai.
6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
Ka toenghaih to kacakah ka patawnh, ka prawt ving mak ai; ka hing thung ka palung mah kai hae kasae thui mak ai.
7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
Ka misanawk loe kasae kami ah om o nasoe loe, kai tuk han angthawk kaminawk loe katoeng ai kami ah om o nasoe.
8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
Angsah cop kami loe duek moe, Sithaw mah a hinghaih lak pae ving naah, oephaih timaw tawn vop tih?
9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
Anih nuiah raihaih phak naah, Sithaw mah anih qahhaih lok to tahngai pae maw?
10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
Anih loe Thacak Sithaw khaeah anghoe thai tih maw? Anih mah Sithaw to kawk khing tih maw?
11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
Sithaw thacakhaih to kang patuek han; Thacak Sithaw poekhaih thuih hanah kang phat mak ai.
12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
Khenah, nangmacae mah roe na hnuk o boeh; tipongah kavang ai lok to na thuih o loe?
13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
Sithaw mah kasae kami han paek ih taham, kasae kami mah Thacak Sithaw khae hoi hnuk han koi qawk loe hae tiah oh;
14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
anih ih caanawk loe pop o parai cadoeh, sumsen hoi hum han ih ni oh o; anih ih caa patoeng kaminawk doeh caaknaek kakhawt ah tawn o mak ai.
15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
Kahing kanghmat kaminawk loe duekhaih mah muek tih; a zu lamhmainawk loe qah o thai mak ai.
16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
Anih mah sumkanglung to maiphu baktiah tapop moe, khukbuennawk to tangphrung long baktiah sah langlacadoeh,
17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
a tawnh ih hmuen to katoeng kami mah ni angkhuk tih, zaehaih tawn ai kami mah phoisa to pazet tih.
18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
A sak ih im doeh bongpaha tabu baktiah om ueloe, misa toephaih im baktiah ni om tih.
19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
Hmuenmae angraeng kami iih han angsong naah loe, hmuennawk tawn mang let mak ai boeh; anih mah mik padai naah, hmuenmaenawk anghmat o boih.
20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
Zitthok hmuen mah anih to tuipui baktiah uem ueloe, khoving ah takhi sae mah hmut boih tih.
21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
Ni angyae bang ih takhi mah anih to hmuh moe, anghmat ving; a ohhaih ahmuen hoiah kaham takhi sae mah hmuh ving.
22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
Anih loe Sithaw ih ban thung hoiah loih han koeh, toe Sithaw mah tahmenhaih tawn ai ah anih to danpaek tih.
23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
To naah kaminawk mah ban tabaeng o thui tih, anih kawng kasae thui o ueloe, a ohhaih ahmuen hoiah haek o ving tih.
