Jób 26
1 A odpovídaje Job, řekl:
Allora Giobbe rispose e disse:
2 Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?
“Come hai bene aiutato il debole! Come hai sorretto il braccio senza forza!
3 Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?
Come hai ben consigliato chi è privo di sapienza! E che abbondanza di sapere tu gli hai comunicato!
4 Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?
Ma a chi ti credi di aver parlato? E di chi è lo spirito che parla per mezzo tuo?
5 Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.
Dinanzi a Dio tremano le ombre disotto alle acque ed ai loro abitanti.
Dinanzi a lui il soggiorno dei morti è nudo, l’abisso è senza velo. (Sheol h7585)
7 Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.
Egli distende il settentrione sul vuoto, sospende la terra sul nulla.
8 Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.
Rinchiude le acque nelle sue nubi, e le nubi non scoppiano per il peso.
9 On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.
Nasconde l’aspetto del suo trono, vi distende sopra le sue nuvole.
10 Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.
Ha tracciato un cerchio sulla faccia dell’acque, là dove la luce confina colle tenebre.
11 Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.
Le colonne del cielo sono scosse, e tremano alla sua minaccia.
12 Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.
Con la sua forza egli solleva il mare, con la sua intelligenza ne abbatte l’orgoglio.
13 Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.
Al suo soffio il cielo torna sereno, la sua mano trafigge il drago fuggente.
14 Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?
Ecco, questi non son che gli estremi lembi dell’azione sua. Non ce ne giunge all’orecchio che un breve sussurro; Ma il tuono delle sue potenti opere chi lo può intendere?”
