Jób 26

1 A odpovídaje Job, řekl:

Felelt Jób és mondta:

2 Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?

Mint gyámolítottad a tehetetlent, segítetted az erőtlennek karját!

3 Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?

Mit tanácsoltál a bölcsességtelennek s valódi tudást bőven ismertettél!

4 Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?

Kinek adtál tudtul szavakat s kinek szelleme fakadt belőled?

5 Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.

Az árnyak megreszketnek alul a vizeken és lakóikon.

6 Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto. (Sheol h7585)

Meztelen az alvilág ő előtte s takarója az enyészet neki. (Sheol h7585)

7 Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.

Kiterjeszti az Északot az űr fölé, lebegteti a földet a semmiségen;

8 Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.

beköti a vizet felhőibe, s nem hasad meg felleg alatta;

9 On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.

befogja a trón felszínét, kiterítette reá fellegét.

10 Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.

Határt vont a vizek színén odáig, hol vége van a világosságnak a sötétség mellett.

11 Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.

Az ég oszlopai megrázkódnak s elámulnak dorgálásától.

12 Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.

Erejével felkavarta a tengert s értelmével összezúzta, Ráhábot.

13 Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.

Fuvallata által derültté válik az ég, átszúrta keze a futó kígyót.

14 Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?

Lám, ezek útjainak szélei, mily csekély nesz az, a mit róla hallunk, de hatalmának dörgését ki foghatja föl!