< Jób 26 >

1 A odpovídaje Job, řekl:
Et Job répondit et dit:
2 Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?
Comme tu as aidé la faiblesse, soutenu le bras débile!
3 Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?
Comme tu as conseillé l'ignorance, et montré beaucoup de lumières!
4 Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?
A qui s'adressaient tes propos? et qui t'inspirait ce que tu as énoncé?
5 Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.
Devant Lui les Ombres tremblent, au-dessous des eaux et de leurs habitants.
6 Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto. (Sheol h7585)
Les Enfers sont à nu devant Lui, et rien ne Lui masque l'abîme. (Sheol h7585)
7 Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.
Il étendit l'Aquilon au-dessus du vide; la terre est suspendue sur le néant.
8 Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.
Il serra les eaux dans ses nues, et sous leur poids le nuage n'éclate pas;
9 On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.
Il cache l'aspect de son trône, et Il l'enveloppe de sa nuée.
10 Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.
Il traça sur les eaux une limite circulaire, au point où la lumière confine aux ténèbres.
11 Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.
Les colonnes des Cieux s'ébranlent, et s'étonnent à sa voix menaçante.
12 Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.
Par sa force, Il soulève la mer, et par sa sagesse, Il en abat l'orgueil.
13 Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.
Son souffle rassérène le ciel, et sa main transperce le dragon qui fuit.
14 Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?
Ce sont là les bords de ses voies. Qu'il est faible le bruit qu'en saisit notre oreille! et le tonnerre de sa puissance, qui est-ce qui l'entend?

< Jób 26 >