Jób 26
1 A odpovídaje Job, řekl:
Job reprit la parole et dit:
2 Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?
Comme tu sais secourir la faiblesse, soutenir les bras défaillants!
3 Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?
Comme tu sais conseiller l’ignorance et répandre la science à profusion!
4 Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?
A l’adresse de qui as-tu débité ton discours et de qui l’inspiration a-t-elle passé par ta bouche?
5 Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.
Les ombres des trépassés se prennent à trembler au-dessous des eaux et de leurs habitants.
Le Cheol est à nu devant lui et l’abîme n’a pas de voile. (Sheol h7585)
7 Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.
Il étend le Septentrion sur le vide, il suspend la terre sur le néant.
8 Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.
Il emmagasine les eaux dans ses nuages, sans que la nuée crève sous leur poids.
9 On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.
Il dérobe la vue de son trône, en déroulant sur lui sa nuée.
10 Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.
Il a tracé un cercle sur la surface des eaux, jusqu’au point où la lumière confine aux ténèbres.
11 Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.
Les colonnes du ciel frémissent et s’effarent sous sa menace.
12 Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.
Par sa force, il dompte la mer et, par sa sagesse, il en brise l’orgueil.
13 Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.
Par son souffle, le ciel s’éclaircit; sa main transperce le serpent aux replis tortueux.
14 Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?
Eh bien! Ce n’est là qu’une partie de ses actes; quel faible écho nous en avons recueilli! Mais le tonnerre de ses exploits, qui pourrait le concevoir?
