Jób 26
1 A odpovídaje Job, řekl:
Alors Job prit la parole et dit:
2 Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?
Comme tu sais venir en aide à la faiblesse, prêter secours au bras sans force!
3 Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?
Comme tu conseilles bien l’ignorant! Quelle abondance de sagesse tu fais paraître!
4 Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?
A qui adresses-tu des paroles? Et de qui est l’esprit qui sort de ta bouche?
5 Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.
Devant Dieu, les ombres tremblent sous les eaux et leurs habitants.
Le schéol est à nu devant lui, et l’abîme n’a pas de voile. (Sheol h7585)
7 Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.
Il étend le septentrion sur le vide, il suspend la terre sur le néant.
8 Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.
Il renferme les eaux dans ses nuages, et les nues ne se déchirent pas sous leur poids.
9 On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.
Il voile la face de son trône, il étend sur lui ses nuées.
10 Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.
Il a tracé un cercle à la surface des eaux, au point de division de la lumière et des ténèbres.
11 Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.
Les colonnes du ciel s’ébranlent, et s’épouvantent à sa menace.
12 Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.
Par sa puissance il soulève la mer, par sa sagesse il brise l’orgueil.
13 Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.
Par son souffle le ciel devient serein, sa main a formé le serpent fuyard.
14 Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?
Tels sont les bords de ses voies, le léger murmure que nous en percevons; mais le tonnerre de sa puissance, qui pourra l’entendre?
