Jób 24
1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
Miért nincsenek eltéve a Mindenható által idők s ismerői nem láthatják meg az ő napjait?
2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
Határokat tolnak el, nyájat raboltak s legeltették.
3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
Árvák szamarát elhajtják, zálogul veszik özvegy marháját.
4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
Az útról elhajtják a szűkölködőket, egyaránt elbújtak az ország szegényei.
5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
Lám, akár vadszamarak a pusztákban, kimentek dolgukra az eledelt keresve: sivatag neki kenyere a gyermekek számára.
6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
A mezőn learatják abrakjukat s tallóznak a gonosznak szőlőjében.
7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
Meztelenül hálnak, öltözet híján s nincs takarójuk a hidegben;
8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
hegyek záporától átáznak s menedék híján sziklát ölelnek.
9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
Emlőtől elrabolják az árvát s a mi rajta van a szegényen, zálogul veszik;
10 Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
meztelenül járnak öltözet híján s éhesen hordanak kévét.
11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
Falaik között olajat készítenek, a présházakban sajtoltak és szomjaztak.
12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
A városból emberek hörögnek, a megöltek lelke könyörög és Isten ügyet sem vet a fonákságára.
13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
Azok vannak a világosság ellen lázadók közt, nem ismerték fel útjait s nem laktak ösvényein.
14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
Virradatra fölkel a gyilkos, megöli a szegényt és szűkölködőt, éjjel pedig olyan lesz mint a tolvaj.
15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
A házasságtörő szeme leste az alkonyatot, mondván nem pillant meg engem szem, és leplet tesz arczára.
16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
Sötétben betörnek házakba, nappal elzárták magukat, nem ismerik a világosságot;
17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
mert egyaránt reggel nekik a vakhomály, mert ismerik a vakhomály rémségeit.
18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
Gyorsan eltűnik a víz színén, átkozott a birtokuk az országban, nem fordul a szőlők útjára.
Szárazság meg hőség elrabolják a hó vízét, az alvilág azokat, kik vétkeztek. (Sheol h7585)
20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
Elfelejti őt az anyaméh, édesnek találja a féreg; többé nem emlékeznek rá, s mint a fa, megtöretik a jogtalanság:
21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
a ki kifosztja a magtalan nőt, ki nem szül, s az özveggyel nem tesz jót.
22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
Ereje által tartós életű a hatalmas, fennmarad, bár nem bízik életében.
23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
Megadja neki, hogy bizton támaszkodik, és szemei rajta vannak útjaikon.
24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
Emelkedtek, kevés még s nincsenek, aláhanyatlottak, mint minden elkapatnak s mint kalász feje levágatnak.
25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
S ha nem így van, ki hazudtol meg engem, hogy semmivé tegye szavamat?
