< Jób 24 >
1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
NO ka mea, aole i hoonaloia na manawa mai ka Mea mana aku, No ke aha la aole ka poe ike ia ia e noonoo i kona mau la?
2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
Hoonee aku lakou i na palena aina, A lawe wale aku lakou i ka poe hipa, a hanai aku ia lakou.
3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
Alakai aku lakou i ka hokikane o ka poe makua ole; A lawe lakou i ka bipi a ka wahinekanemake i uku panai.
4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
Ua kipaku lakou i ka poe nele mai ke ala aku; Pee pu aku la na ilihune o ka honua.
5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
Aia hoi, me na hoki hihiu ma ka waonahele, hele aku lakou i ka lakou hana; E imi ana i ka mea pio; O ka waonahele oia ka ai na lakou, a na ka lakou poe keiki.
6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
Ma ka mahinaai, oki kela mea keia mea i kana ai; A hoiliili lakou ma ka pawaina o ka mea hewa,
7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
Waiho lakou i ka poe olohelohe i moe lakou me ka kapa ole, Aohe mea uhi iloko o ke anu.
8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
Ua pulu lakou i ka ua nui o oa mauna, A no ka hale ole, ua pili lakou i ka pohaku.
9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
Kaili lakou i ka mea makua ole mai ka u aku, A lawe lakou i ka aahu o ka ilihune i uku panei
10 Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
Hoohele lakou i ka mea olohelohe me ke kapa ole, A lawe aku lakou i ka poa palaoa mai ka pololi;
11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
Kaomi lakou i ka aila mawaena o ko lakou meu papohaku, Hahi lakou i na wahi kaomi waina, a makewai lakou.
12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
Kunukunu na kanaka mai ke kulanakauhale aku, A o ka naau i houia ke kahea aku; Aole ke Akua i manao mai i ka mea lapuwale,
13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
O lakou ka poe e kipi ana i ka malamalama, Aole lakou i ike i kona mau kuamoo, Aole lakou i nobo ma kona mau alanui.
14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
I ka malamalama ala mai ka pepehi kanaka, A pepehi aku i ka poe ilihune a me ka poe nele, A i ka po ua like ia me ka aihue.
15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
Ke kali ae la ka make o ka mea moe kolohe i ke ahiahi poeleele, I iho la, Aole e ike mai ka make ia'u; A kau i ka pale ma ka make.
16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
I ka pouli wawahi lakou i na hale, I ke ao hoopaa lakou ia lakou iho iloko: Aole lakou i ike i ka malamalama.
17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
No ka mea, o kakahiaka, ua like pu ia no lakou me ka malu make; Ina ikeia, ua kau mai na mea weliweli o ka malu make.
18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
Ua like lakou me ka mea mama maluna o ka wai; Ua hoinoia ko lakou kuleana ma ka honua; Aole lakou e huli ae ma ke ala o na pawaina,
19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. (Sheol )
Na ka maloo a me ka wela e hoopau aku i na wai o ka hau; Pela no ka po i ka poe hana hewa. (Sheol )
20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
E hoopoina ka opu ia ia; E ai wale ka ilo ia ia; Aole loa e hoomanaoia oia; A e haki ka mea hewa me he laau la.
21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
Hookaumaha oia i ka mea pa hanau ole, Aole ia i hana maikai aku i ka wahinekanemake,
22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
Lawe aku no ia i ka poe alii ma kona ikaika; A ka mai oia, aohe malu ke ola o kekahi.
23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
Ina e haawiia none e maluhia, a e hilinai; Aka, o kona mau make aia maluna o ko lakou mau aoao.
24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
Ua hookiekieia lakou i ka wa pokole, Aka, oa ole lakou, a ua hoonalowaleia lakou; E like me na mea a pau, ua hoiia lakou, Ua okiia lakou e like me na piko huhui palaoa.
25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
Ina i ole pela ano, Owai la ka mea e hoike mai, he hoopunipuni ka'u, A e hoolilo i ka'u olelo i mea ole?