Jób 24
1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
Wherefore from the Mighty One Times have not been hidden, And those knowing Him have not seen His days.
2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
The borders they reach, A drove they have taken violently away, Yea, they do evil.
3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
The ass of the fatherless they lead away, They take in pledge the ox of the widow,
4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
They turn aside the needy from the way, Together have hid the poor of the earth.
5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
Lo, wild asses in a wilderness, They have gone out about their work, Seeking early for prey, A mixture for himself — food for young ones.
6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
In a field his provender they reap, And the vineyard of the wicked they glean.
7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
The naked they cause to lodge Without clothing. And there is no covering in the cold.
8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
From the inundation of hills they are wet, And without a refuge — have embraced a rock.
9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
They take violently away From the breast the orphan, And on the poor they lay a pledge.
10 Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
Naked, they have gone without clothing, And hungry — have taken away a sheaf.
11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
Between their walls they make oil, Wine-presses they have trodden, and thirst.
12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
Because of enmity men do groan, And the soul of pierced ones doth cry, And God doth not give praise.
13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
They have been among rebellious ones of light, They have not discerned His ways, Nor abode in His paths.
14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
At the light doth the murderer rise, He doth slay the poor and needy, And in the night he is as a thief.
15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
And the eye of an adulterer Hath observed the twilight, Saying, 'No eye doth behold me.' And he putteth the face in secret.
16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
He hath dug in the darkness — houses; By day they shut themselves up, They have not known light.
17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
When together, morning [is] to them death shade, When he discerneth the terrors of death shade.
18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
Light he [is] on the face of the waters, Vilified is their portion in the earth, He turneth not the way of vineyards.
Drought — also heat — consume snow-waters, Sheol [those who] have sinned. (Sheol h7585)
20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
Forget him doth the womb, Sweeten [on] him doth the worm, No more is he remembered, And broken as a tree is wickedness.
21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
Treating evil the barren [who] beareth not, And [to] the widow he doth no good,
22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
And hath drawn the mighty by his power, He riseth, and none believeth in life.
23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
He giveth to him confidence, and he is supported, And his eyes [are] on their ways.
24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
High they were [for] a little, and they are not, And they have been brought low. As all [others] they are shut up, And as the head of an ear of corn cut off.
25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
And if not now, who doth prove me a liar, And doth make of nothing my word?
