Jób 24
1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
Wherefore, since from the Almighty times are not hid, have, his knowing ones, no vision of his days?
2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
Boundaries, men move back, flocks, they seize and consume;
3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
The ass of the fatherless, they drive off, they take in pledge the ox of the widow;
4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
They turn aside the needy out of the way, at once, are the humbled of the land made to hide themselves.
5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
Lo! [as] wild asses in the wilderness, they go forth with their work, eager seekers for prey, the waste plain, yieldeth them food for their young;
6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
In the field—a man’s fodder, they cut down, and, the vineyard of the lawless, they strip of its late berries;
7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
Ill-clad, they are left to lodge without clothing, and have no covering in the cold;
8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
With the sweeping rain of the mountains, are they wet, and, through having no shelter, they embrace a rock.
9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
Men tear, from the breast, the fatherless, and, over the poor, they take a pledge;
10 Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
Naked, they go about without clothing, and, famished, they carry the sheaves;
11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
Between their walls, are they exposed to the sun, Wine-presses, they tread, and yet are thirsty;
12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
Out of the city—out of the houses, they make outcry. and, the soul of the wounded, calleth for help, and, GOD, doth not regard it as foolish.
13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
They, have become rebels against the light, —they are not acquainted with the ways thereof, neither abide they in the paths thereof.
14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
With the light, riseth the murderer, He slayeth the poor and needy, And, in the night, he becometh like a thief.
15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
And, the eye of the adulterer, watcheth for the evening twilight, saying, Not an eye will see me! A covering for the face, he putteth on;
16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
He breaketh, in the dark, into houses, —By day, they lock themselves in, They know not the light;
17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
For, in the case of all such, morning to them is the death-shade, For, to be recognised, is a death-shade terror.
18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
Swift is he on the face of the waters, Speedily vanished their share in the land, He turneth not to the way of the vineyards.
Drought and heat, steal away snow water, Hades, them who have sinned. (Sheol h7585)
20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
Maternal love shall forget him, the worm shall find him sweet, No more shall he be remembered, but perversity shall be shivered like a tree.
21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
He oppresseth the barren who beareth not, and, to the widow, he doeth not good;
22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
Yea he draggeth along the mighty by his strength, He riseth up, and none hath assurance of life;
23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
It is given him to be secure, and confident, yet, his eyes, are upon their ways.
24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
They are exalted a little, and are not, Yea having been laid low, like all men, are they gathered, Even as the top of an ear of corn, do they hang down.
25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
But, if not, who then can convict me of falsehood? or make of no account my words?
