Jób 24
1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
“For this reason from the Mighty One Times have not been hidden, And those knowing Him have not seen His days.
2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
They reach the borders, They have taken a drove away violently, Indeed, they do evil.
3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
They lead away the donkey of the fatherless, They take in pledge the ox of the widow,
4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
They turn aside the needy from the way, Together have hid the poor of the earth.
5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
Behold, wild donkeys in a wilderness, They have gone out about their work, Seeking early for prey, A mixture for himself—food for young ones.
6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
They reap his provender in a field, And they glean the vineyard of the wicked.
7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
They cause the naked to lodge without clothing. And there is no covering in the cold.
8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
From the inundation of hills they are wet, And without a refuge—have embraced a rock.
9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
They take away violently The orphan from the breast, And they lay a pledge on the poor.
10 Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
Naked, they have gone without clothing, And hungry—have taken away a sheaf.
11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
They make oil between their walls, They have trodden winepresses, and thirst.
12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
Men groan because of enmity, And the soul of pierced ones cries, And God does not give praise.
13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
They have been those rebelling against light, They have not discerned His ways, Nor abided in His paths.
14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
The murderer rises at the light, He slays the poor and needy, And in the night he is as a thief.
15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
And the eye of an adulterer Has observed the twilight, Saying, No eye beholds me. And he puts the face in secret.
16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
He has dug in the darkness—houses; By day they shut themselves up, They have not known light.
17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
When together, morning [is] death-shade to them, When he discerns the terrors of death-shade.
18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
He [is] light on the face of the waters, Their portion is vilified in the earth, He does not turn the way of vineyards.
Drought—also heat—consume snow-waters, Sheol—[those who] have sinned. (Sheol h7585)
20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
The womb forgets him, The worm sweetens [on] him, He is remembered no more, And wickedness is broken as a tree.
21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
Treating evil the barren [who] does not bear, And he does no good [to] the widow,
22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
And [God] has drawn the mighty by His power, He rises, and none believes in life.
23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
He gives to him confidence, and he is supported, And His eyes [are] on their ways.
24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
They were high [for] a little, and they are not, And they have been brought low. They are shut up as all [others], And cut off as the head of an ear of grain.
25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
And if not now, who proves me a liar, And makes my word of nothing?”
