Jób 24
1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
Why are not times [of punishment] treasured up by the Almighty, and why do his adorers not see his days [of retribution]?
2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
[The wicked] remove landmarks: they rob flocks, and feed them.
3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
They drive away the ass of the fatherless, they take in pledge the widow's ox.
4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
They chase the needy out of the highway: altogether hide themselves the poor of the earth.
5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
Behold, as wild asses in the wilderness go they forth to their work, rising betimes after [their] prey: the desert yieldeth food for them and for their young men.
6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
In the field they reap their food; and in the vineyard of the wicked they gather the fruit.
7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
They cause [the poor] to spend the night naked, without clothing and without any covering in the cold.
8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
Through the sweeping rain of the mountains are they made wet, and for want of a shelter do they embrace the rock.
9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
The others pluck from the breast the fatherless, and the garment of the poor they take in pledge.
10 Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
They cause him to go naked without clothing, and from the hungry they take away the sheaf:
11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
Within their walls do they make oil, they tread their wine-presses, and suffer thirst.
12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
Out of a populous city is groaning heard, and the soul of the deadly wounded crieth out: yet God regardeth it not as an offence.
13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
Yon men are of those that rebel against the light: they know not its ways, nor abide in its paths.
14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
With the earliest light riseth the murderer, he slayeth the poor and needy, and in the night he becometh like the thief.
15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
And the eye of the adulterer watcheth for the twilight, saying, No eye will see me; and placeth a covering on his face.
16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
They break into houses in the dark, in the daytime they lock themselves in: they know not the light.
17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
For to all of these alike is the morning as the shadow of death; for they are familiar with the terrors of the shadow of death.
18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
Swift are such men [to flee] on the face of the water; accursed is their field on the land; none of them turneth himself to the way, of the vineyards.
Drought and heat speedily consume the snow-waters: so doth the grave those who have sinned. (Sheol h7585)
20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
The mother that bore such a one will forget him; the worm will feed sweetly on him; he will be no more remembered; and like a tree will wickedness be broken.
21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
He ill-treateth the barren that heareth not; and to the widow he acteth not well.
22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
But he also draweth down the mighty with his power: he riseth up, no one is sure of life.
23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
To such [God] granteth to be in safety, that he may find support; and His eyes are upon their ways.
24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
They are exalted; in but a little while they are no more; and they are brought down low: like all others are they gathered in, and like the top of the ear of corn are they cut off.
25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
But if it be not so, who will prove me a liar, and render nought my word?
