Jób 24
1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
But why have the seasons been hidden from the Lord,
2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
while the ungodly have passed over the bound, carrying off the flock with the shepherd?
3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
They have led away, the ass of the fatherless, and taken the widow's ox for a pledge.
4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
They have turned aside the weak from the right way: and the meek of the earth have hidden themselves together.
5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
And they have departed like asses in the field, having gone forth on my account according to their own order: his bread is sweet to [his] little ones.
6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
They have reaped a field that was not their own before the time: the poor have laboured in the vineyards of the ungodly without pay and without food.
7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
They have caused many naked to sleep without clothes, and they have taken away the covering of their body.
8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
They are wet with the drops of the mountains: they have embraced the rock, because they had no shelter.
9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
They have snatched the fatherless from the breast, and have afflicted the outcast.
10 Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
And they have wrongfully caused [others] to sleep without clothing, and taken away the morsel of the hungry.
11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
They have unrighteously laid wait in narrow places, and have not known the righteous way.
12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
Who have cast forth [the] poor from the city and their own houses, and the soul of the children has groaned aloud.
13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
Why then has he not visited these? forasmuch as they were upon the earth, and took no notice, and they knew not the way of righteousness, neither have they walked in their [appointed] paths?
14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
But having known their works, he delivered them into darkness: and in the night one will be as a thief:
15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
and the eye of the adulterer has watched [for] the darkness, saying, Eye shall not perceive me, and he puts a covering on his face.
16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
In darkness he digs through houses: by day they conceal themselves securely: they know not the light.
17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
For the morning is to them all [as] the shadow of death, for [each] will be conscious of the terror of the shadow of death.
18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
He is swift on the face of the water: let his portion be cursed on the earth; and let their plants be laid bare.
[Let them be] withered upon the earth; for they have plundered the sheaves of the fatherless. (Sheol h7585)
20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
Then is his sin brought to remembrance, and he vanishes like a vapor of dew: but let what he has done be recompensed to him, and let every unrighteous one be crushed like rotten wood.
21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
For he has not treated the barren woman well, and has had no pity on a feeble woman.
22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
And in wrath he has overthrown the helpless: therefore when he has arisen, [a man] will not feel secure of his own life.
23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
When he has fallen sick, let him not hope to recover: but let him perish by disease.
24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
For his exaltation has hurt many; but he has withered as mallows in the heat, or as an ear of corn falling off of itself from the stalk.
25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
But if not, who is he that says I speak falsely, and will make my words of no account?
