Jób 24
1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
Times are not hid from the Almighty: but they that know him, know not his days.
2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
Some have removed landmarks, have taken away flocks by force, and fed them.
3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
They have driven away the ass of the fatherless, and have taken away the widow’s ox for a pledge.
4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
They have overturned the way of the poor, and have oppressed together the meek of the earth.
5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
Others like wild asses in the desert go forth to their work: by watching for a prey they get bread for their children.
6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
They reap the field that is not their own, and gather the vintage of his vineyard whom by violence they have oppressed.
7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
They send men away naked, taking away their clothes who have no covering in the cold:
8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
Who are wet, with the showers of the mountains, and having no covering embrace the stones.
9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
They have violently robbed the fatherless, and stripped the poor common people.
10 Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
From the naked and them that go without clothing, and from the hungry they have taken away the ears of corn.
11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
They have taken their rest at noon among the stores of them, who after having trodden the winepresses suffer thirst.
12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
Out of the cities they have made men to groan, and the soul of the wounded hath cried out, and God doth not suffer it to pass unrevenged.
13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
They have been rebellious to the light, they have not known his ways, neither have they returned by his paths.
14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
The murderer riseth at the very break of day, he killeth the needy, and the poor man: but in the night he will be as a thief.
15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
The eye of the adulterer observeth darkness, saying: No eye shall see me: and he will cover his face.
16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
He diggeth through houses in the dark, as in the day they had appointed for themselves, and they have not known the light.
17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
If the morning suddenly appear, it is to them the shadow of death: and they walk in darkness as if it were in light.
18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
He is light upon the face of the water: cursed be his portion on the earth, let him not walk by the way of the vineyards.
Let him pass from the snow waters to excessive heat, and his sin even to hell. (Sheol h7585)
20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
Let mercy forget him: may worms be his sweetness: let him be remembered no more, but be broken in pieces as an unfruitful tree.
21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
For he hath fed the barren that beareth not, and to the widow he hath done no good.
22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
He hath pulled down the strong by his might: and when he standeth up, he shall not trust to his life.
23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
God hath given him place for penance, and he abuseth it unto pride: but his eyes are upon his ways.
24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
They are lifted up for a little while and shall not stand, and shall be brought down as all things, and shall be taken away, and as the tops of the ears of corn they shall be broken.
25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
And if it be not so, who can convince me that I have lied, and set my words before God?
