Jób 24
1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
Tipongah Thacak Sithaw mah lokcaekhaih atue to khaek ai loe? Anih panoek kaminawk mah anih lokcaekhaih ani to panoek o ai maw?
2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
Thoemto kaminawk loe ramri to tahruet o; minawk ih tuunawk to a lomh pae o moe, angmacae hanah pacah o.
3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
Naqahnawk ih laa hrang to huih pae o ving moe, lamhmai ih maitaw tae to paawng ih hmuen baktiah lak pae o ving.
4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
Caaknaek tawn ai kaminawk to loklam amkhraeng o sak, long ah kaom amtang kaminawk loe nawnto anghawk o.
5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
Khenah, amtang kaminawk loe toksak hanah taw ih laa hrangnawk baktiah a caeh o; khawnthaw ah caeh o moe, angmacae hoi a caanawk hanah taw ah caaknaek pakrong o.
6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
Nihcae loe lawk ah cang aah o moe, kahoih ai kaminawk ih misur thaih to pakhrik pae o.
7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
Nihcae loe khukbuen tawn o ai, bangkrai ah iih o; angqai naah angkhuk hanah tawn o ai.
8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
Mae ih khotui mah nihcae to bawh moe, abuephaih tawn o ai pongah, lungsong to takop o.
9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
Amno ih tahnutui kanae ampa tawn ai nawkta to a lak pae o, amtang kaminawk to hmuenmae paawng o sak.
10 Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
Nihcae to khukbuen tawn ai bangkrai ah caeh o sak moe, zok amthlam kami ih cangqui to lomh pae o ving;
11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
nihcae loe lawk ah olive tui pasawh o, misurtui doeh pasawh o; toe tui anghaehhaih hoiah patangkhang o.
12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
Vangpui thung hoiah kaminawk hanghaih lok to tacawt, ahmaa kacaa kaminawk loe tahmen hnikhaih hoiah hangh o; toe nihcae tahmen hnikhaih to Sithaw mah tidoeh sah pae ai.
13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
Nihcae loe aanghaih lokaek kaminawk ah oh o; nihcae loe aanghaih loklam to panoek o ai, to loklam doeh pazui o ai.
14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
Kami humnawk loe khawnthaw ah angthawk o moe, caaknaek tawn ai kami hoi amtang kaminawk to hum o pacoengah, aqum ah hmuenmae to paquk o.
15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
Zu sava laep ah zaehaih sak koeh kami loe khoving to a zing kongh, a mikhmai to khuk khoep, mi mah doeh na hnu mak ai, tiah a poek.
16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
Nihcae loe khoving ah minawk ih im to muk o, khodai ah loe imthung ah anghawk o; aanghaih to panoek o ai.
17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
Khoving loe nihcae ih ampui ah oh pongah, khodai loe nihcae han duekhaih tahlip ah oh pae lat.
18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
To baktih kahoih ai kaminawk loe tui nui ih kakhoem tui apoep baktiah ni oh o; long tahamsethaih loe nihcae ih taham ah oh; to pongah misur takha caehhaih lam taengah mi doeh caeh ai boeh.
Ni kabae hoi khokhaahaih mah dantui amkawsak baktih toengah, taprong mah kazae kaminawk to amrosak. (Sheol h7585)
20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
Zok mah anih to pahnet ueloe, sadong mah anih to rawkcak kahoih ah caa tih; anih to mi mah doeh panoek mak ai boeh; sethaih loe thing baktiah hmawn tih boeh.
21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
Kahoih ai kami loe caa kaak nongpata to pakrong, lamhmai tahmenhaih doeh tawn ai.
22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
Thacak kami to Sithaw mah a thacakhaih hoiah amrosak; nihcae thacak naah, kaminawk khosak monghaih tawn o ai.
23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
Sithaw mah anih to kamongah omsak doeh om tih; toe Angraeng mah a caehhaih loklam to khet parui pae.
24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
Nawnetta thungah ni kasang ah pakoeh o, to pacoengah loe anghmat o boih; atlim ah zaeh tathuk moe, minawk kalah baktiah hinghaih to lak pae pacoengah, cangqui baktiah khaeh o.
25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
Vaihi hae tiah om ai nahaeloe, ka thuih ih lok loe amsawn ni, avanghaih tidoeh om ai, tiah mi mah maw amtuengsak thai tih? tiah a thuih.
