Jób 23

1 Tedy odpověděl Job a řekl:

Entonces Job respondió,

2 Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?

“Incluso hoy mi queja es rebelde. Su mano pesa a pesar de mis gemidos.

3 Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.

¡Oh, si supiera dónde puedo encontrarlo! ¡Que pueda llegar incluso a su asiento!

4 Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.

Yo pondría mi causa en orden ante él, y llenarme la boca de argumentos.

5 Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.

Yo sabría las palabras que él me respondería, y entender lo que me decía.

6 Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.

¿Acaso quiere enfrentarse a mí con la grandeza de su poder? No, pero me escucharía.

7 Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.

Allí los rectos podrían razonar con él, para que sea liberado para siempre de mi juez.

8 Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.

“Si voy al este, no está allí. Si voy al oeste, no puedo encontrarlo.

9 By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.

Trabaja hacia el norte, pero no lo veo. Se gira hacia el sur, pero no consigo verle.

10 Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.

Pero él conoce el camino que tomo. Cuando me haya probado, saldré como el oro.

11 Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.

Mi pie se ha mantenido firme a sus pasos. He mantenido su camino, y no me he apartado.

12 Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.

No me he apartado del mandamiento de sus labios. He atesorado las palabras de su boca más que mi comida necesaria.

13 On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.

Pero él está solo, ¿y quién puede oponerse a él? Lo que su alma desea, incluso eso hace.

14 A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.

Porque él realiza lo que me ha sido asignado. Muchas cosas así están con él.

15 Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.

Por eso me aterra su presencia. Cuando lo considero, me da miedo.

16 Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,

Porque Dios ha hecho desfallecer mi corazón. El Todopoderoso me ha aterrorizado.

17 Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.

Porque no fui cortado antes de la oscuridad, tampoco cubrió la espesa oscuridad de mi cara.