Jób 23

1 Tedy odpověděl Job a řekl:

Respondió Job y dijo:

2 Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?

Cierto que hoy es amarga mi queja; pero más grande que ella es mi carga.

3 Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.

¡Oh, quién me diera a conocer dónde hallarle a Él! Me llegaría hasta su trono,

4 Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.

expondría delante de Él mi causa, y llenaría mi boca de argumentos.

5 Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.

Quisiera saber las palabras que Él me respondería, y entender sus razones.

6 Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.

¿Acaso me opondría Él su gran poder? ¡No! Seguro que me atendería.

7 Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.

Entonces el justo disputaría con Él; para siempre quedaría yo absuelto por el que me juzga.

8 Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.

Pero si voy al oriente, no está allí, si hacia el occidente, no le diviso,

9 By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.

si me vuelvo al norte, no le descubro, si hacia el mediodía, tampoco le veo.

10 Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.

Él, empero, conoce el camino que sigo. Que me pruebe; yo saldré como el oro.

11 Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.

Mi pie siguió siempre sus pasos, guardé siempre su camino sin desviarme en nada.

12 Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.

No me he apartado del mandamiento de sus labios, más que mis necesidades personales he atendido las palabras de su boca.

13 On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.

Pero Él no cambia de opinión; ¿quién podrá disuadirle? Lo que le place, eso lo hace,

14 A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.

ÉL cumplirá lo decretado sobre mí; y aún tiene planeadas muchas cosas semejantes.

15 Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.

Por eso estoy turbado ante Él; cuando pienso en ello, me sobreviene temor.

16 Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,

Dios ha aterrado mi corazón, el Omnipotente me ha conturbado.

17 Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.

Porque lo que me consume no es la tiniebla, ni la oscuridad que me cubre el rostro.”