Jób 23
1 Tedy odpověděl Job a řekl:
Da antwortete Hiob und sprach:
2 Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
Auch heute noch ist meine Klage bitter; seine Hand preßt mir schwere Seufzer aus!
3 Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
O daß ich wüßte, wo ich Ihn fände! Ich würde zu seinem Throne gehen.
4 Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
Ich würde ihm die Streitfrage vorlegen und meinen Mund mit Beweisen füllen;
5 Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
ich möchte wissen, was er mir antworten, und gerne sehen, was er zu mir sagen würde.
6 Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
Würde er heftig mit mir streiten? Nein, er würde mich gewiß anhören.
7 Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
Da würde der Redliche bei ihm Recht finden, und ich würde auf ewig frei ausgehen von meinem Richter.
8 Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
Wenn ich aber schon nach Osten gehe, so ist er nirgends; wende ich mich nach Westen, so werde ich seiner nicht gewahr;
9 By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
begibt er sich nach Norden, so erspähe ich ihn nicht, verbirgt er sich im Süden, so kann ich ihn nicht sehen.
10 Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
Er aber kennt meinen Weg; er prüfe mich, so werde ich wie Gold hervorgehen!
11 Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
Mein Fuß hat seinen Pfad innegehalten; seinen Weg habe ich bewahrt, ich bog nicht davon ab;
12 Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
vom Gebote seiner Lippen wich ich nicht; in meinem Busen bewahrte ich die Reden seiner Lippen.
13 On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
Doch Er bleibt sich gleich, und wer will ihn davon abbringen? Was er will, das tut er.
14 A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
Er vollführt, was mir bestimmt ist, und dergleichen hat er viel im Sinn.
15 Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
Darum schrecke ich zurück vor ihm, und wenn ich daran denke, so fürchte ich mich davor.
16 Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
Ja, Gott hat mein Herz verzagt gemacht, und der Allmächtige hat mich erschreckt.
17 Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.
Daß ich [aber] nicht vergehe vor dem Anblick der Finsternis, hat er vor meinem Angesicht das Dunkel verdeckt.
