Jób 23
1 Tedy odpověděl Job a řekl:
Then responded Job, and said: —
2 Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
Even to-day, is my complaint rebellion? His hand, is heavier than my groaning.
3 Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
Oh that I knew where I might find him! I would come even unto his dwelling-place;
4 Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
I would set out, before him, a plea, and, my mouth, would I fill with arguments;
5 Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
I would note the words wherewith he would respond to me, and would mark what he would say to me.
6 Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
Would he, with fulness of might, contend with me? Nay, surely, he, would give heed to me!
7 Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
There an upright man, might reason with him, so should I deliver myself completely from my judge.
8 Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
Behold! eastward, I go, but he is not there, and, westward, but I perceive him not;
9 By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
On the north, where he worketh, but I get no vision, He hideth himself on the south that I cannot see him.
10 Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
But, he, knoweth the way that I choose, Having tried me, as gold, I shall come forth.
11 Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
Of his steps, my foot taketh hold, His way, have I kept, and not swerved;
12 Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
The command of his lips, and would not go back, and, in my bosom, have I treasured the words of his lips.
13 On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
But, he, is one, and who can turn him? What his soul desired, he hath done.
14 A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
Surely he will accomplish what is decreed for me, and, many such things, hath he in store.
15 Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
For this cause, from his presence, am I driven in fear, I diligently consider and am kept back from him in dread:
16 Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
Yea, GOD, hath made timid my heart, and, the Almighty, hath put me in terror.
17 Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.
Because I was not cut off before the darkness, nor, before my face, did the gloom form a shroud.
