Jób 23
1 Tedy odpověděl Job a řekl:
Then Job answered and said,
2 Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
Even to day is my complaint bitter: my stroke is heavier than my groaning.
3 Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
Oh that I knew where I might find him! that I might come even to his seat!
4 Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
I would order my cause before him, and fill my mouth with arguments.
5 Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
I would know the words which he would answer me, and understand what he would say unto me.
6 Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
Will he plead against me with his great power? No; but he would put strength in me.
7 Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
There the righteous might dispute with him; so should I be delivered for ever from my judge.
8 Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
Behold, I go forward, but he is not there; and backward, but I cannot perceive him:
9 By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
On the left hand, where he doth work, but I cannot behold him: he hideth himself on the right hand, that I cannot see him:
10 Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
But he knoweth the way that I take: when he hath tried me, I shall come forth as gold.
11 Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
My foot hath held his steps, his way have I kept, and not declined.
12 Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
Neither have I gone back from the commandment of his lips; I have esteemed the words of his mouth more than my necessary food.
13 On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
But he is in one mind, and who can turn him? and what his soul desireth, even that he doeth.
14 A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
For he performeth the thing that is appointed for me: and many such things are with him.
15 Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
Therefore am I troubled at his presence: when I consider, I am afraid of him.
16 Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
For El maketh my heart soft, and the Almighty troubleth me:
17 Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.
Because I was not cut off before the darkness, neither hath he covered the darkness from my face.
