Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Y RESPONDIÓ Eliphaz Temanita, y dijo:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
¿Traerá el hombre provecho á Dios, porque el sabio sea provechoso á sí mismo?
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
¿Tiene su contentamiento el Omnipotente en que tú seas justificado, ó provecho de que tú hagas perfectos tus caminos?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
¿Castigaráte acaso, ó vendrá contigo á juicio porque te teme?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Por cierto tu malicia es grande, y tus maldades no tienen fin.
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Porque sacaste prenda á tus hermanos sin causa, é hiciste desnudar las ropas de los desnudos.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
No diste de beber agua al cansado, y detuviste el pan al hambriento.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
Empero el hombre pudiente tuvo la tierra; y habitó en ella el distinguido.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Las viudas enviaste vacías, y los brazos de los huérfanos fueron quebrados.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Por tanto hay lazos alrededor de ti, y te turba espanto repentino;
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
O tinieblas, porque no veas; y abundancia de agua te cubre.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
¿No está Dios en la altura de los cielos? Mira lo encumbrado de las estrellas, cuán elevadas están.
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
¿Y dirás tú: Qué sabe Dios? ¿cómo juzgará por medio de la oscuridad?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Las nubes son su escondedero, y no ve; y por el circuito del cielo se pasea.
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
¿Quieres tú guardar la senda antigua, que pisaron los hombres perversos?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Los cuales fueron cortados antes de tiempo, cuyo fundamento fué como un río derramado:
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Que decían á Dios: Apártate de nosotros. ¿Y qué les había hecho el Omnipotente?
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Habíales él henchido sus casas de bienes. Sea empero el consejo de ellos lejos de mí.
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
Verán los justos y se gozarán; y el inocente los escarnecerá, [diciendo]:
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
Fué cortada nuestra sustancia, habiendo consumido el fuego el resto de ellos.
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Amístate ahora con él, y tendrás paz; y por ello te vendrá bien.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Toma ahora la ley de su boca, y pon sus palabras en tu corazón.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Si te tornares al Omnipotente, serás edificado; alejarás de tu tienda la aflicción;
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
Y tendrás más oro que tierra, y como piedras de arroyos oro de Ophir;
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
Y el Todopoderoso será tu defensa, y tendrás plata á montones.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Porque entonces te deleitarás en el Omnipotente, y alzarás á Dios tu rostro.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Orarás á él, y él te oirá; y tú pagarás tus votos.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Determinarás asimismo una cosa, y serte ha firme; y sobre tus caminos resplandecerá luz.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Cuando fueren abatidos, dirás tú: Ensalzamiento [habrá]: y [Dios] salvará al humilde de ojos.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
El libertará la isla del inocente; y por la limpieza de tus manos será librada.
