Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Potem je Elifáz Temánec odgovoril in rekel:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
»Je lahko človek koristen Bogu kakor, je tisti, ki je moder, koristen samemu sebi?
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Mar je kakršenkoli užitek za Vsemogočnega, da si ti pravičen? Ali je to zanj dobiček, da delaš svoje poti popolne?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Ali te bo grajal zaradi strahu pred teboj? Ali bo vstopil s teboj na sodbo?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Mar ni tvoja zlobnost velika? In tvoje krivičnosti neskončne?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Kajti zaman si vzel jamstvo od svojega brata in nagim slekel njihova oblačila.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Nisi dal vode izmučenemu, da pije in pred lačnim si zadržal kruh.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
Toda kar se tiče mogočnega človeka. Imel je deželo in častitljiv človek je prebival v njej.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Vdove si odposlal prazne in lakti osirotelih so bili zlomljeni.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Zato so zanke naokoli tebe in nenaden strah te nadleguje,
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
ali tema, ki je ne moreš videti in pokriva te obilje vodá.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Mar ni Bog na nebeški višavi? Glej višino zvezd, kako visoko so!
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
In ti praviš: ›Kako Bog vé? Mar lahko sodi skozi temen oblak?‹
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Debeli oblaki so mu pokrivalo, da ne vidi in on hodi v nebeškem krogu.
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Si označil staro pot, ki so jo pomendrali zlobneži?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Ki so bili posekani izven časa, katerih temelj je bil preplavljen s poplavo;
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
ki so Bogu rekli: ›Odidi od nas.‹ Kaj lahko stori zanje Vsemogočni?
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Vendar je njihove hiše napolnil z dobrimi stvarmi, toda nasvet zlobnega je daleč od mene.
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
Pravični to vidijo in so veseli in nedolžni se jim smejijo do norčevanja,
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
[rekoč]: »Glej, naše imetje ni uničeno, toda njihov ostanek použiva ogenj.«
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Seznani se torej z njim in bodi miren in tako bo k tebi prišlo dobro.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Sprejmi, prosim te, postavo iz njegovih ust in njegove besede položi v svoje srce.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Če se vrneš k Vsemogočnemu, boš izgrajen, krivičnost boš odstranil daleč od svojih šotorov.
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
Potem boš kopičil zlato kakor prah in ofírsko zlato kakor kamne iz potokov.
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
Da, Vsemogočni bo tvoja obramba in imel boš obilico srebra.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Kajti takrat boš imel svoje zadovoljstvo v Vsemogočnem in svoj obraz boš dvignil k Bogu.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Svojo molitev boš naredil k njemu in on te bo slišal in izpolnil boš svoje zaobljube.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Ti boš tudi odredil stvar in ta ti bo utrjena in svetloba bo sijala nad tvojimi potmi.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Kadar so možje ponižani, potem boš rekel: › Tam je povzdigovanje, ‹ in on bo rešil ponižno osebo.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
Osvobodil bo otok nedolžnega in ta je osvobojen s čistostjo tvojih rok.«
