Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
А Елифас Теманац одговори и рече:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
Може ли Богу бити човек користан? Сам је себи користан човек мудар.
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Је ли Свемогућем радост, ако си праведан? Или Му је добит, ако ходиш без мане?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Хоће ли те карати и ићи на суд с тобом зато што те се боји?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Није ли злоћа твоја велика? И неправдама твојим има ли краја?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Јер си узимао залог од браће своје низашта, и свлачио си хаљине с голих.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Уморног ниси напојио воде, и гладноме ниси дао хлеба.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
Земља је била човека силног, и угледни је седео у њој.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Удовице си отпуштао празне, и мишице сиротама потирао си.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Зато су око тебе замке, и страши те страх изненада.
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
И мрак је око тебе да не видиш, и поводањ покрива те.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Није ли Бог на висини небеској? Погледај горе звезде, како су високо.
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
Али ти кажеш: Шта зна Бог? Еда ли ће кроз таму судити?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Облаци Га заклањају, те не види; хода по кругу небеском.
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Јеси ли запазио стари пут којим су ишли неправедници,
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Који се искоренише пре времена и вода се разли по темељу њиховом?
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Говораху Богу: Иди од нас. Шта би им учинио Свемогући?
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
А Он им је напунио куће добра. Али намера безбожничка далеко је од мене.
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
Видеће праведници и радоваће се, и безазлени подсмеваће им се.
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
Да, још није уништено добро наше, а остатак је њихов прождрао огањ.
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Сложи се с Њим и помири се; тако ће ти бити добро.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Прими из уста Његових закон, и сложи речи Његове у срцу свом.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Ако се вратиш к Свемогућем, опет ћеш се назидати, ако удаљиш од шатора својих безакоње,
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
Тада ћеш метати по праху злато и офирско злато по камењу из потока.
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
И Свемогући биће ти злато и сребро и сила твоја.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Јер ћеш се тада радовати о Господу, и подигнућеш к Богу лице своје.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Молићеш Му се, и услишиће те, и завете своје извршићеш.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Шта год наумиш, излазиће ти; и на путевима твојим светлиће видело.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Кад други буду понижени, рећи ћеш: Да се подигну; и Бог ће избавити оног ко је оборених очију.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
Избавиће и оног који није без кривице; избавиће га чистотом руку твојих.
