Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
데만 사람 엘리바스가 대답하여 가로되
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
사람이 어찌 하나님께 유익하게 하겠느냐? 지혜로운 자도 스스로 유익할 따름이니라
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
네가 의로운들 전능자에게 무슨 기쁨이 있겠으며 네 행위가 온전한들 그에게 무슨 이익이 있겠느냐?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
하나님이 너를 책망하시며 너를 심문하심이 너의 경외함을 인함이냐
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
네 악이 크지 아니하냐 네 죄악이 극하니라
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
까닭 없이 형제의 물건을 볼모 잡으며 헐벗은 자의 의복을 벗기며
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
갈한 자에게 물을 마시우지 아니하며 주린 자에게 식물을 주지 아니하였구나
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
권세 있는 자가 토지를 얻고 존귀한 자가 거기서 사는구나
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
네가 과부를 공수로 돌아가게 하며 고아의 팔을 꺾는구나
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
이러므로 올무들이 너를 둘러있고 두려움이 홀연히 너를 침범하며
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
어두움이 너로 보지 못하게 하고 창수가 너를 덮느니라
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
하나님이 높은 하늘에 계시지 아니하냐? 보라! 별의 높음이 얼마나 높은가
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
그러나 네 말은 하나님이 무엇을 아시며 흑암 중에서 어찌 심판하실 수 있으랴
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
빽빽한 구름이 그를 가리운즉 그가 보지 못하시고 궁창으로 걸어다니실 뿐이라 하는구나
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
네가 악인의 밟던 옛적 길을 지키려느냐?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
그들은 때가 이르기 전에 끊어버리웠고 그 터는 하수로 인하여 함몰되었느니라
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
그들이 하나님께 말하기를 우리를 떠나소서 하며 또 말하기를 전능자가 우리를 위하여 무엇을 하실 수 있으랴 하였으나
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
하나님이 좋은 것으로 그 집에 채우셨느니라 악인의 계획은 나와 판이하니라
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
의인은 보고 기뻐하고 무죄자는 그들을 비웃기를
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
우리의 대적이 끊어졌고 그 남은 것이 불사른 바 되었다 하느니라
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
너는 하나님과 화목하고 평안하라! 그리하면 복이 네게 임하리라!
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
청컨대 너는 그 입에서 교훈을 받고 그 말씀을 네 마음에 두라
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
네가 만일 전능자에게로 돌아가고 또 네 장막에서 불의를 멀리 버리면 다시 흥하리라
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
네 보배를 진토에 버리고 오빌의 금을 강 가의 돌에 버리라
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
그리하면 전능자가 네 보배가 되시며 네게 귀한 은이 되시리니
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
이에 네가 전능자를 기뻐하여 하나님께로 얼굴을 들 것이라
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
너는 그에게 기도하겠고 그는 들으실 것이며 너의 서원한 것을 네가 갚으리라
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
네가 무엇을 경영하면 이루어질 것이요 네 길에 빛이 비취리라
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
네가 낮춤을 받거든 높아지리라고 말하라 하나님은 겸손한 자를 구원하시느니라
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
무죄한 자가 아니라도 건지시리니 네 손이 깨끗함을 인하여 그런 자가 건지심을 입으리라
