Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Allora Elifaz di Teman rispose e disse:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
“Può l’uomo recar qualche vantaggio a Dio? No; il savio non reca vantaggio che a sé stesso.
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Se sei giusto, ne vien forse qualche diletto all’Onnipotente? Se sei integro nella tua condotta, ne ritrae egli un guadagno?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
E’ forse per la paura che ha di te ch’egli ti castiga o vien teco in giudizio?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
La tua malvagità non è essa grande e le tue iniquità non sono esse infinite?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Tu, per un nulla, prendevi pegno da’ tuoi fratelli, spogliavi delle lor vesti i mezzo ignudi.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Allo stanco non davi a bere dell’acqua, all’affamato rifiutavi del pane.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
La terra apparteneva al più forte, e l’uomo influente vi piantava la sua dimora.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Rimandavi a vuoto le vedove, e le braccia degli orfani eran spezzate.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Ecco perché sei circondato di lacci, e spaventato da sùbiti terrori.
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
O non vedi le tenebre che t’avvolgono e la piena d’acque che ti sommerge?
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Iddio non è egli lassù ne’ cieli? Guarda lassù le stelle eccelse, come stanno in alto!
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
E tu dici: “Iddio che sa? Può egli giudicare attraverso il buio?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Fitte nubi lo coprono e nulla vede; egli passeggia sulla vòlta de’ cieli”.
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Vuoi tu dunque seguir l’antica via per cui camminarono gli uomini iniqui,
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
che furon portati via prima del tempo, e il cui fondamento fu come un torrente che scorre?
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Essi dicevano a Dio: “Ritirati da noi!” e chiedevano che mai potesse far per loro l’Onnipotente.
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Eppure Iddio avea riempito le loro case di beni! Ah lungi da me il consiglio degli empi!
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
I giusti, vedendo la loro ruina, ne gioiscono e l’innocente si fa beffe di loro:
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
“Vedete se non son distrutti gli avversari nostri! la loro abbondanza l’ha divorata il fuoco!”
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Riconciliati dunque con Dio; avrai pace, e ti sarà resa la prosperità.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Ricevi istruzioni dalla sua bocca, e riponi le sue parole nel tuo cuore.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Se torni all’Onnipotente, se allontani l’iniquità dalle tue tende, sarai ristabilito.
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
Getta l’oro nella polvere e l’oro d’Ophir tra i ciottoli del fiume
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
e l’Onnipotente sarà il tuo oro, egli ti sarà come l’argento acquistato con fatica.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Allora farai dell’Onnipotente la tua delizia, e alzerai la faccia verso Dio.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Lo pregherai, egli t’esaudirà, e tu scioglierai i voti che avrai fatto.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Quello che imprenderai, ti riuscirà; sul tuo cammino risplenderà la luce.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Se ti abbassano, tu dirai: “In alto!” e Dio soccorrerà chi ha gli occhi a terra;
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
libererà anche chi non è innocente, ei sarà salvo per la purità delle tue mani”.
