Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Elifaz il Temanita prese a dire:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
Può forse l'uomo giovare a Dio, se il saggio giova solo a se stesso?
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Quale interesse ne viene all'Onnipotente che tu sia giusto o che vantaggio ha, se tieni una condotta integra?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Forse per la tua pietà ti punisce e ti convoca in giudizio?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
O non piuttosto per la tua grande malvagità e per le tue iniquità senza limite?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Senza motivo infatti hai angariato i tuoi fratelli e delle vesti hai spogliato gli ignudi.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Non hai dato da bere all'assetato e all'affamato hai rifiutato il pane,
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
la terra l'ha il prepotente e vi abita il tuo favorito.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Le vedove hai rimandato a mani vuote e le braccia degli orfani hai rotto.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Ecco perché d'intorno a te ci sono lacci e un improvviso spavento ti sorprende.
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Tenebra è la tua luce e più non vedi e la piena delle acque ti sommerge.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Ma Dio non è nell'alto dei cieli? Guarda il vertice delle stelle: quanto sono alte!
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
E tu dici: «Che cosa sa Dio? Può giudicare attraverso la caligine?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Le nubi gli fanno velo e non vede e sulla volta dei cieli passeggia».
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Vuoi tu seguire il sentiero d'un tempo, gia battuto da uomini empi,
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
che prima del tempo furono portati via, quando un fiume si era riversato sulle loro fondamenta?
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Dicevano a Dio: «Allontànati da noi! Che cosa ci può fare l'Onnipotente?».
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Eppure egli aveva riempito le loro case di beni, anche se i propositi degli empi erano lontani da lui.
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
I giusti ora vedono e ne godono e l'innocente si beffa di loro:
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
«Sì, certo è stata annientata la loro fortuna e il fuoco ne ha divorati gli avanzi!».
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Su, riconcìliati con lui e tornerai felice, ne riceverai un gran vantaggio.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Accogli la legge dalla sua bocca e poni le sue parole nel tuo cuore.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Se ti rivolgerai all'Onnipotente con umiltà, se allontanerai l'iniquità dalla tua tenda,
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
se stimerai come polvere l'oro e come ciottoli dei fiumi l'oro di Ofir,
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
allora sarà l'Onnipotente il tuo oro e sarà per te argento a mucchi.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Allora sì, nell'Onnipotente ti delizierai e alzerai a Dio la tua faccia.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Lo supplicherai ed egli t'esaudirà e tu scioglierai i tuoi voti.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Deciderai una cosa e ti riuscirà e sul tuo cammino splenderà la luce.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Egli umilia l'alterigia del superbo, ma soccorre chi ha gli occhi bassi.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
Egli libera l'innocente; tu sarai liberato per la purezza delle tue mani.
