Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Eliphas von Theman antwortete und sprach:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
Kommt etwa Gotte zu gut des Menschen Thun? Nein, nur sich selber nützt der Fromme!
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Hat der Allmächtige einen Vorteil davon, wenn du rechtschaffen bist?, oder einen Gewinn, wenn du unsträflich wandelst?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Straft er dich etwa wegen deiner Gottesfurcht und zieht dich deshalb vor Gericht?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Ist deine Missethat nicht groß, und endlos deine Verschuldungen?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Denn du pfändetest deine Brüder ohne Anlaß und Halbnackten zogst du die Kleider aus.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Nicht tränktest du mit Wasser den Verschmachteten und dem Hungernden versagtest du das Brot.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
Dem Manne der Faust, ihm gehörte das Land, und der Hochangesehene wohnte darin.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Witwen schicktest du mit leeren Händen fort, und der Verwaisten Arme wurden zermalmt.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Deshalb sind rings um dich Schlingen, und ängstigt dich jählings der Schrecken!
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Oder siehst du die Finsternis nicht, und die Wasserflut, die dich bedeckt?
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Ist Gott nicht himmelhoch? Schau der Sterne Gipfel an, wie hoch sie ragen!
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
Und da willst du sprechen: “Was weiß denn Gott? Kann er durch Wolkendunkel hindurch Gericht halten?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Wolken sind seine Hülle, so daß er nicht sieht, und auf des Himmels Kreis lustwandelt er.”
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Willst du der Vorwelt Bahn einhalten, die die Männer des Frevels gewandelt sind?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
sie, die gepackt wurden vor der Zeit, deren Grund zu einem Strome zerfloß?
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Die zu Gotte sprachen: “Bleib uns fern!” und was könne ihnen der Allmächtige thun?
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Und doch erfüllte er mit Segen ihre Häuser - der Gottlosen Gesinnung liegt mir fern!
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
Es sehen's die Frommen und freuen sich, und der Schuldlose spottet ihrer:
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
“Fürwahr, unser Widersacher ist vernichtet, und ihren Überrest hat das Feuer verzehrt!”
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Befreunde dich nicht mit ihm, so wirst du Frieden haben, dadurch kommt Segen über dich.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Nimm doch aus seinem Munde Belehrung an und birg seine Worte in deinem Herzen.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Wenn du dich zum Allmächtigen bekehrst, dich demütigst, wenn du die Sünde aus deinem Zelt entfernst -
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
ja, wirf in den Staub das Brucherz und zu der Bäche Kieseln das Ophirgold! -
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
so wird der Allmächtige dein Erz sein und dir als strahlendes Silber gelten.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Ja, dann wirst du am Allmächtigen deine Wonne haben und dein Antlitz zu Gott erheben.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Flehst du zu ihm, so erhört er dich, und deine Gelübde kannst du bezahlen.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Unternimmst du etwas, so gelingt es dir, und über deinen Wegen strahlet Licht.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Wenn sie abwärts führen, so rufst du: Empor! und dem Demütigen hilft er.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
Er errettet den Nicht-Schuldlosen: ja, gerettet wird er durch die Reinheit deiner Hände.
