Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Darauf erwidert Eliphaz von Teman mit den Worten:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
"Hat Gott von einem Manne Nutzen? Nein, nur zum eigenen Nutzen ist man fromm.
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Hat der Allmächtige etwas von deiner Tugend, Gewinn von deiner Lauterkeit?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Zeiht er dich etwa deiner Frömmigkeit und zieht dich deshalb vor Gericht?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Kann nicht dein Frevel mannigfaltig sein und deine Sünden ohne Maß?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Gewiß hast du den Bruder ohne Grund gepfändet und Nackten ihre Kleider ausgezogen.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Dem Müden hast du keinen Trunk gespendet und Hungrigen das Brot versagt.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
'Dem Mann der Faust gehört das Land, und nur der Stolze darf drin wohnen', so dachtest du.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
So hast du Witwen hilflos ziehen lassen; die Waisen hat dein Arm bedrückt.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Deshalb sind Schlingen rings um dich und ängstigt jählings dich der Schrecken.
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Ist's nicht so, daß du gar nichts siehst, wenn Finsternis und Wasserwolken dich bedecken?
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Nun, ist nicht Gott so hoch in Himmelshöhen? Schau nur empor, wie hoch der Sterne Haupt!
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
Da denkst du wohl: Wie kann denn Gott etwas bemerken? Kann er denn hinterm Wolkendunkel etwas unterscheiden?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Umschleiern ihn doch Wolken, daß er nichts sehen kann, und auch der Himmelskreis ist in Bewegung.'
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Willst du denn von der Vorzeit Pfaden den betreten, den jene alten Sünder gingen?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Sie, die gepackt zur Unzeit wurden, und deren Sein die Wasserflut verschlang,
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
die einst zu Gott gesprochen: 'Bleib uns fern!' - Was tat doch ihnen der Allmächtige?
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Er, der mit Segen ihre Häuser füllte. Der Plan mit diesen Frevlern ist mir unbegreiflich. -
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
Die Frommen sehen es noch heut und freuen sich; der Schuldlose verspottet sie!
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
'Ist unser Widersacher nicht vernichtet? Und seinen Rest verzehrte noch das Feuer.'
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Vertrau allein auf ihn, so hast du Frieden! Durch jene wird dir reichlicher Gewinn.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Laß dich von seinem Mund belehren! Zu Herzen nimm dir seine Worte!
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Wenn du gebessert zum Allmächtigen dich kehrst, entfernst aus deinem Zelte unrecht Gut,
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
Golderz für Staub erachtend und für der Bäche Kiesel Ophirgold,
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
daß dir so der Allmächtige zum Goldberg wird, zu einem Silberhaufen,
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
dann kannst du vorm Allmächtigen dich dem verwöhnten Kinde gleich gebärden und kannst dein Angesicht zu Gott erheben.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Du bittest ihn, er hört auf dich; was du gelobt, kannst du erfüllen.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Was du dir vornimmst, wird dir glücken, und hell vor dir liegt deine Straße.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Wenn du in Demut Hochmut eingestanden, dann hilft er auch dem Demutsvollen.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
So rettet er den Nichtschuldlosen; doch wird er nur gerettet durch deiner Hände Reinigung."
