Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Alors, répondant, Eliphaz, le Thémanite, dit:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
Est-ce qu’un homme peut être comparé à Dieu, quand il serait d’une science parfaite?
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Que sert à Dieu que tu sois juste? ou quel bien lui fais-tu si ta voie est sans tache?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Est-ce en craignant qu’il t’accusera, et qu’il viendra avec toi en jugement,
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Et non pas à cause de ta malice très grande et de tes infinies iniquités?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Car tu as retenu le gage de tes frères sans raison, et tu as dépouillé de leurs vêtements ceux qui étaient nus.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Tu n’as pas donné de l’eau à celui qui était épuisé de lassitude, et à celui qui avait faim tu as soustrait du pain.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
Par la force de ton bras tu possédais ta terre, et, étant le plus puissant, tu la conservais.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Tu as renvoyé les veuves les mains vides, et tu as brisé les bras des orphelins.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
C’est pour cela que tu es environné de pièges, et qu’une frayeur soudaine te trouble.
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Et tu pensais que tu ne verrais point de ténèbres, et que tu ne serais pas accablé par un impétueux débordement d’eaux.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Ne songes-tu pas que Dieu est plus élevé que le ciel, et qu’il est au-dessus du sommet des étoiles?
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
Et tu dis: Mais que connaît Dieu? car c’est comme à travers d’une profonde obscurité qu’il juge.
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Des nuées le cachent; il ne considère pas ce qui est de nous, et il parcourt les pôles du ciel.
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Est-ce que tu désires suivre le sentier des siècles, qu’ont foulé des hommes iniques,
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Qui ont été enlevés avant leur temps, et dont un fleuve a renversé le fondement?
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Qui disaient à Dieu: Retire-toi de nous; et qui estimaient que le Tout-Puissant ne pouvait rien faire;
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Quoique ce fût lui qui eût rempli leurs maisons de biens. Que leur sentiment soit loin de moi!
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
Les justes les verront et ils se réjouiront, et l’innocent se moquera d’eux.
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
Est-ce que leur élévation n’a pas été entièrement détruite? et leurs restes, un feu ne les a-t-il pas dévorés?
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Soumets-toi donc à Dieu, et tu auras la paix; et par là tu auras des fruits excellents.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Reçois de sa bouche sa loi, et mets ses discours dans ton cœur.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Si tu reviens au Tout-Puissant, tu seras rétabli, et tu éloigneras l’iniquité de ton tabernacle.
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
Il te donnera au lieu de terre, un rocher, et au lieu d’un rocher, des torrents d’or.
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
Et le Tout-Puissant sera contre tes ennemis, et l’argent sera mis en monceaux pour toi.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Alors tu abonderas en délices dans le Tout-Puissant, et tu élèveras ta face vers Dieu.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Tu le prieras, et il t’exaucera, et tu acquitteras tes vœux.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Tu décideras une chose, et elle se réalisera pour toi, et sur tes voies brillera la lumière.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Car celui qui aura été humilié sera dans la gloire; et celui qui aura baissé les yeux, celui-là même sera sauvé,
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
L’innocent sera sauvé, mais il sera sauvé à cause de la pureté de ses mains.
