< Jób 22 >

1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Alors Éliphaz, de Théman, prit la parole, et dit:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
L'homme est-il utile à Dieu?
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
C'est à lui-même que le sage est utile. Le Tout-Puissant a-t-il de l'intérêt à ce que tu sois juste? Gagne-t-il quelque chose à ce que tu marches dans l'intégrité?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Est-ce par crainte de toi, qu'il te reprend, et qu'il entre en jugement avec toi?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Ta méchanceté n'est-elle pas grande, et tes iniquités ne sont-elles pas sans nombre?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Tu exigeais des gages de tes frères, sans motif; tu privais de leurs vêtements ceux qui étaient nus.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Tu ne donnais pas d'eau à boire à l'homme altéré, et tu refusais le pain à l'homme affamé.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
Tu livrais la terre à celui qui était puissant, et celui pour qui tu avais des égards y habitait.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Tu renvoyais les veuves les mains vides, et les bras des orphelins étaient brisés.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
C'est pour cela que les pièges sont autour de toi, qu'une subite frayeur t'épouvante,
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Ou que les ténèbres t'empêchent de voir, et que le débordement des eaux te submerge.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Dieu n'est-il pas là-haut dans les cieux? Regarde le front des étoiles: combien elles sont élevées!
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
Et tu as dit: “Qu'est-ce que Dieu connaît? Jugera-t-il à travers l'obscurité?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Les nues sont pour lui un voile, et il ne voit rien; il se promène sur la voûte des cieux. “
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Veux-tu suivre l'ancien chemin, où ont marché les hommes d'iniquité,
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Qui ont été retranchés avant le temps, et dont un fleuve a emporté les fondations,
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Qui disaient à Dieu: “Éloigne-toi de nous! “Et que leur avait fait le Tout-Puissant?
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Il avait rempli leurs maisons de biens! (Ah! loin de moi le conseil des méchants! )
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
Les justes le verront et se réjouiront; l'innocent se moquera d'eux:
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
“Certainement notre adversaire a été détruit; le feu a dévoré ce qui en restait. “
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Attache-toi donc à Lui, et tu seras en paix, et il t'en arrivera du bien.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Reçois de sa bouche l'instruction, et mets ses paroles dans ton cœur.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Si tu reviens au Tout-Puissant, tu seras rétabli; éloigne l'iniquité de ta tente,
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
Jette l'or dans la poussière, et l'or d'Ophir dans les rochers des torrents,
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
Et le Tout-Puissant sera ton or, il sera pour toi et argent et trésors.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Car alors tu feras tes délices du Tout-Puissant, et tu élèveras ton visage vers Dieu.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Tu le supplieras, et il t'exaucera, et tu lui rendras tes vœux.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Si tu formes un dessein, il te réussira, et la lumière resplendira sur tes voies.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Quand on aura humilié quelqu'un, et que tu diras: Qu'il soit élevé! Dieu délivrera celui qui avait les yeux baissés.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
Il délivrera le coupable; il sera délivré par la pureté de tes mains.

< Jób 22 >