Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Et Éliphaz, le Thémanite, répondit et dit:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
L’homme peut-il être de quelque profit à Dieu? C’est bien à lui-même que l’homme intelligent profitera.
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Est-ce un plaisir pour le Tout-puissant que tu sois juste, et un gain [pour lui] que tu sois parfait dans tes voies?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Contestera-t-il avec toi parce qu’il te craint, [et] ira-t-il avec toi en jugement?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Ta méchanceté n’est-elle pas grande, et tes iniquités ne sont-elles pas sans fin?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Car sans cause tu as pris un gage de ton frère, et tu as dépouillé de leurs vêtements ceux qui étaient nus.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Tu n’as pas donné d’eau à boire à celui qui défaillait de soif, et tu as refusé du pain à celui qui avait faim;
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
Et l’homme fort, … à lui était la terre, et celui qui était considéré y habitait.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Tu as renvoyé les veuves à vide, et les bras des orphelins ont été écrasés.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
C’est pourquoi il y a des pièges autour de toi, et une terreur subite t’effraie;
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Ou bien, ce sont des ténèbres, de sorte que tu ne vois pas, et le débordement des eaux te couvre.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Dieu n’est-il pas aussi haut que les cieux? Regarde le faîte des étoiles, combien elles sont élevées!
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
Et tu as dit: Qu’est-ce que Dieu sait? Jugera-t-il à travers l’obscurité des nuées?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Les nuages l’enveloppent, et il ne voit pas; il se promène dans la voûte des cieux.
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Observes-tu le sentier ancien où ont marché les hommes vains,
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Qui ont été emportés avant le temps, [et] dont les fondements se sont écoulés comme un fleuve;
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Qui disaient à Dieu: Retire-toi de nous! Et que nous ferait le Tout-puissant? –
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Quoiqu’il ait rempli de biens leurs maisons. Mais que le conseil des méchants soit loin de moi!
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
Les justes le verront et se réjouiront, et l’innocent se moquera d’eux:
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
Celui qui s’élevait contre nous n’a-t-il pas été retranché, et le feu n’a-t-il pas dévoré leur abondance?
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Réconcilie-toi avec Lui, je te prie, et sois en paix: ainsi le bonheur t’arrivera.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Reçois l’instruction de sa bouche, et mets ses paroles dans ton cœur.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Si tu retournes vers le Tout-puissant, tu seras rétabli. Si tu éloignes l’iniquité de ta tente,
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
Et que tu mettes l’or avec la poussière, et [l’or d’]Ophir parmi les cailloux des torrents,
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
Le Tout-puissant sera ton or, et il sera pour toi de l’argent amassé.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Car alors tu trouveras tes délices dans le Tout-puissant, et vers Dieu tu élèveras ta face;
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Tu le supplieras et il t’entendra, et tu acquitteras tes vœux.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Tu décideras une chose, et elle te réussira, et la lumière resplendira sur tes voies.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Quand elles seront abaissées, alors tu diras: Lève-toi! et celui qui a les yeux baissés, Il le sauvera;
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
Même Il délivrera celui qui n’est pas innocent: il sera délivré par la pureté de tes mains.
