Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Then answered Eliphaz the Themanite, and said,
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
Can a man be serviceable unto God? Truly the intelligent is serviceable unto himself.
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Is it any pleasure to the Almighty that thou art righteous? or is it any gain to him, that thou makest thy ways perfect?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Is it out of fear of thee that he will reproach thee? or go with thee into judgment?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Is not thy evil great? and no end to thy iniquities?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
For thou hast taken a pledge from thy brothers for nought, and stripped the naked of their clothing.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Thou hast not given water to the weary to drink, and from the hungry thou hast withholden bread.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
But as for the man of a strong arm, he obtained the land, and the highly honored could dwell therein.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Widows hast thou sent away empty, and the arms of the fatherless have been broken.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Therefore are snares round about thee, and sudden dread terrifieth thee.
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Or seest thou not the darkness? and the abundance of water which covereth thee?
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Is not God in the height of heaven? and beholding the highest elevation of the stars, however high they are?
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
But thou sayest, “What doth God know? can he judge behind the darkness?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Thick clouds are a covering for him, so that he will not see; and he walketh along on the circle of heaven.”
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Wilt thou [thus] observe the path of ancient times which the men of injustice have trodden?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Who were shrivelled up before their time, whose foundation was flooded away like a river;
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Who said unto God, “'Depart from us:” and what wrought the Almighty for them?
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
And yet it was he that filled their houses with good things; but the counsel of the wicked be [still] far from me.
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
The righteous will see it, and be glad; and the innocent will laugh them to scorn.
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
“Is not he destroyed that rose up against us, and hath not the fire consumed what they had left?”
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Do but become acquainted with him, and be at peace: thereby will happiness come unto thee.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Do but accept instruction from his mouth, and lay up his saying in thy heart.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
If thou return to the Almighty, thou shalt be built up, so thou wilt but remove wrong-doing far away from thy tents.
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
And throw down in the dust precious metals, and [the gold of] Ophir to the stones of the brooks:
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
Then will the Almighty be thy precious metal, and brightly-shining silver unto thee.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
For then wilt thou have in the Almighty thy delight, and thou canst lift up unto God thy face.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Thou wilt make entreaty unto him, and he will hear thee, and thy vows wilt thou pay.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
And if thou decree a thing, it will be fulfilled unto thee; and upon thy ways the light will shine.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
For when men are brought low, thou wilt say, Pride [hath done it]; but those of lowly eyes [God] will help.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
He will even deliver him who is not guiltless: and thou wilt be delivered by the purity of thy hands.
