Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
And Eliphaz the Temanite answered and said,
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
Can a man be profitable to God? surely it is unto himself that the wise man is profitable.
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Is it any pleasure to the Almighty if thou art righteous? And is it gain [to him] that thou makest thy ways perfect?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Will he reason with thee for fear of thee? Will he enter with thee into judgment?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Is not thy wickedness great? and thine iniquities without end?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
For thou hast taken a pledge of thy brother for nought, and stripped off the clothing of the naked.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Thou hast not given water to the fainting to drink, and thou hast withholden bread from the hungry.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
But the powerful man, he had the land; and the man of high rank dwelt in it.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Widows hast thou sent empty away, and the arms of the fatherless have been broken.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Therefore snares are round about thee, and sudden fear troubleth thee;
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Or darkness, that thou canst not see, and floods of waters cover thee.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Is not God in the height of the heavens? And behold the summit of the stars: how exalted are they!
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
And thou sayest, What doth God know? will he judge through the dark cloud?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Thick clouds are a covering to him, that he seeth not; and he walketh on the vault of the heavens.
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Dost thou mark the ancient path which wicked men have trodden?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Who were carried off before the time, whose foundation was overflowed with a flood;
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Who said unto God, Depart from us! and what could the Almighty do to them?
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Yet he filled their houses with good. But the counsel of the wicked is far from me.
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
The righteous see it, and are glad; and the innocent laugh them to scorn:
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
Is not he who rose against us destroyed, and doth not the fire consume his residue?
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Reconcile thyself now with him, and be at peace: thereby good shall come unto thee.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Receive, I pray thee, instruction from his mouth, and lay up his words in thy heart.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
If thou return to the Almighty, thou shalt be built up. If thou remove unrighteousness far from thy tents,
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
And put the precious ore with the dust, and [the gold of] Ophir among the stones of the torrents,
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
Then the Almighty will be thy precious ore, and silver heaped up unto thee;
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Yea, then shalt thou delight thyself in the Almighty, and shalt lift up thy face unto God:
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Thou shalt make thy prayer unto him, and he will hear thee, and thou shalt pay thy vows;
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
And thou shalt decree a thing, and it shall be established unto thee; and light shall shine upon thy ways.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
When they are made low, then thou shalt say, Rise up! and he shall save him that is of downcast eyes.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
[Even] him that is not innocent shall he deliver; yea, he shall be delivered by the pureness of thy hands.
