Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Saa tog Temaniten Elifaz til Orde og sagde:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
Gavner et Menneske Gud? Nej, den kloge gavner sig selv.
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Har den Almægtige godt af din Retfærd, Vinding af, at din Vandel er ret?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Revser han dig for din Gudsfrygt? Eller gaar han i Rette med dig derfor?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Er ikke din Ondskab stor og din Brøde uden Ende?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Thi du pantede Brødre uden Grund, trak Klæderne af de nøgne,
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
gav ikke den trætte Vand at drikke og nægted den sultne Brød.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
Den mægtige — hans var Landet, den hædrede boede der.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Du lod Enker gaa tomhændet bort, knuste de faderløses Arme.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Derfor var der Snarer omkring dig, og Rædsel ængsted dig brat.
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Dit Lys blev Mørke, du kan ej se, og Strømme af Vand gaar over dig!
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Er Gud ej i højen Himmel? Se Stjernernes Tinde, hvor højt de staar!
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
Dog siger du: »Hvad ved Gud, holder han Dom bag sorten Sky?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Skyerne skjuler ham, saa han ej ser, paa Himlens Runding gaar han!«
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Vil du følge Fortidens Sti, som Urettens Mænd betraadte,
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
de, som i Utide reves bort, hvis Grundvold flød bort som en Strøm,
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
som sagde til Gud: »Gaa fra os! Hvad kan den Almægtige gøre os?«
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Og han havde dog fyldt deres Huse med godt. Men de gudløses Raad er ham fjernt.
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
De retfærdige saa det og glædede sig, den uskyldige spottede dem:
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
For vist, vore Fjender forgik, og Ild fortæred de sidste af dem.
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Bliv Ven med ham og hold Fred, derved vil der times dig Lykke;
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
tag dog mod Lærdom af ham og læg dig hans Ord paa Sinde!
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Vender du ydmygt om til den Almægtige, fjerner du Uretten fra dit Telt,
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
kaster du Guldet paa Jorden, Ofirguldet blandt Bækkenes Sten,
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
saa den Almægtige bliver dit Guld, hans Lov dit Sølv,
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
ja, da skal du fryde dig over den Almægtige og løfte dit Aasyn til Gud.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Beder du til ham, hører han dig, indfri kan du, hvad du har lovet;
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
hvad du sætter dig for, det lykkes, det lysner paa dine Veje;
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
thi stolte, hovmodige ydmyger han, men hjælper den, der slaar Øjnene ned;
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
han frelser uskyldig Mand; det sker ved hans Hænders Renhed!
