Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Elifaz Temanac progovori tad i reče:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
“Zar Bogu koristan može biti čovjek? TÓa tko je mudar, sebi samom koristi.
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Zar je Svesilnom milost što si pravedan i zar mu je dobit što si neporočan?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Ili te zbog tvoje pobožnosti kara i zato se hoće s tobom parničiti?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Nije l' to zbog zloće tvoje prevelike i zbog bezakonja kojim broja nema?
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Od braće si brao nizašto zaloge i s golih si ljudi svlačio haljine;
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
ti nisi žednoga vodom napojio, uskraćivao si kruh izgladnjelima;
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
otimao si od siromaha zemlju da bi na njoj svog nastanio ljubimca;
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
puštao si praznih ruku udovice i siročadi si satirao ruku.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Eto zašto tebe mreže sad sapinju, zašto te strahovi muče iznenadni.
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Svjetlost ti mrak posta i ništa ne vidiš, vode su duboke tebe potopile.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Zar Bog nije u visini nebeskoj i zar zvijezdama tjeme on ne vidi?
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
Ali ti kažeš: 'Što Bog može znati? Kroz oblak tmasti zar što razabire?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Oblaci pogled njegov zaklanjaju, i rubom kruga on hoda nebeskog.'
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
TÓa kaniš li se drevnog držat' puta kojim su išli ljudi nepravedni?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Prije vremena nestadoše oni, bujica im je temelje raznijela.
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Zborahu Bogu: 'Nas se ti ostavi! Što nam Svesilni učiniti može?'
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
A on im je dom punio dobrima makar do njega ne držahu ništa.
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
Videć' im propast, klikću pravednici, neporočni se njima izruguju:
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
'Gle, propadoše protivnici naši, što od njih osta, vatra im proždrije!”
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
S Bogom ti se sprijatelji i pomiri, i vraćena će ti opet biti sreća.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Ded prihvati Zakon iz njegovih usta, u srce svoje riječ njegovu usadi.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Ako se raskajan vratiš Svesilnome i nepravdu iz svog šatora odstraniš,
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
tad ćeš odbaciti zlato u prašinu i ofirsko blago u šljunak potočni.
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
Svesilni će postat' tvoje suho zlato, on će biti tvoje gomile srebrene.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Da, Svesilni bit će tvoje radovanje, i lice ćeš k Bogu dizati slobodno.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Molit ćeš mu se, i uslišat će tebe, ispunit ćeš što si mu zavjetovao.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Što god poduzeo, sve će ti uspjeti, i putove će ti obasjavat' svjetlost.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Jer, on ponizuje ponos oholima, dok u pomoć smjernim očima pritječe.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
Iz nevolje on izbavlja nevinoga; i tebe će spasit' tvoje čiste ruke.”
