Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Teman tami Eliphaz ni a pathung teh,
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
Tami teh Cathut hanelah a cungkeinae a tawn thai han namaw, A lungkaang e hai ama hanelah doeh cungkeinae ao.
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Tamikalan lah na onae hah, Athakasaipounge, a lungkahawi sak e lah ao han namaw Toun han awm laipalah na sak e na lamthung hah ahni hanelah a meknae ao han namaw
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Ama na taki kecu dawk maw na toun teh, lawkcengnae dawk na kâenkhai.
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Na hawihoehnae hah a len poung teh, pout laipalah na payonnae kecu dawk nahoehmaw.
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
A khuekhaw awm laipalah na hmaunawngha e hno hah na man pouh teh, caici lah kaawm e hnicu hah na la pouh.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Tha ka tawn e koe, nei hane tui hah na poe hoeh teh, von kahlamnaw hanelah vaiyei hah na pasoung pouh hoeh.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
Hateiteh, tami athakaawme ni ram a coe teh, a thung vah bari kaawm e tami ni kho a sak awh.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Lahmainu hah kut caici lah na ceisak awh teh, manu ka tawn hoeh e naranaw e kut hah na khoe pouh awh.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Hatdawkvah na tengpam e karap ni na kalup teh, puennae ni rucatnae na poe awh.
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
Na hmu thai hoeh nahanelah, hmonae hoi tuikalen poung ni muen a khu awh.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Kalvan arasang nah koe, Cathut awm hoeh namaw Karasangpoung e âsinaw hah khenhaw! banghloimaw arasang.
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
Nang ni, Cathut ni bangmaw a panue, Hmonae hloilah lawk a ceng thai maw.
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
A hmu thai hoeh nahanelah, katha poung e tâmai ni a ramuk teh, kalvan lathueng lah a kâhlai, telah na ti.
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Tamikathoutnaw ni karawk e lam karuem dawk meng na cei han namaw
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
Apimaw atueng kuep hoehnahlan vah la e lah kaawm niteh, apini a ung e maw tuikalen ni a la.
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
Cathut koe, na cettakhai yawkaw, Athakasaipounge ni ahnimouh hanelah bangmaw a sak thai telah ati awh.
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Hateiteh a imnaw hah hnokahawi hoi akawi sak. Hateiteh tamikathout e khokhangnae teh, kai koehoi kahlatpoung lah ao.
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
Tamikalan ni a hmu teh, a lunghawi. Yonnae ka tawn hoeh e ni dudamkungnaw hah a panuikhai awh.
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
Ka tarannaw teh, raphoe katang lah ao teh, kacawie naw hah hmai ni a kak han.
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Ama koe kâpanuek sak nateh, karoumcalah awm, haw hoi nang hanelah hnokahawi a tâco han.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
Pahren lahoi amae kâko hoi ka tâcawt e hringnae na cangkhai e hah dâw haw. Na lungthin thungvah amae lawk hah kahawicalah kuem.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Athakasaipounge, koevah na ban pawiteh, kangdout thai e lah o han. Na payonpakai e hah na im dawk hoi kahlatpoung lah na takhoe han.
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
Nange sui teh, vaiphu dawk na ta han. Ophir sui hah sawkca thung e, sadinaw patetlah na pâtung han.
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
Athakasaipounge teh, nange sui hoi aphu kaawm e ngun lah ao han.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Hottelah Athakasaipounge dawkvah na lunghawi han. Cathut koe lah na khet han toe.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
Ama koe na ratoum vaiteh, na thai pouh han. Na lawkkam hah na kuep sak han.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Hno buet touh na kâcai vaiteh, nama hanelah caksak lah ao han. Hot patetvanlah na lamthung dawk angnae ni a tue han.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
Na tâkhawng navah tawmrasang e lah na o han telah na ti han. Hottelah kârahnoum e hah ama ni a rungngang han.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
Ka yon hoeh e hah a rungngang han. Na kut thoungnae hoi rungngang lah ao han, telah a ti.
