Jób 22
1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Temani Eliphaz loh a doo tih,
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
Pathen te hlang loh s hmaiben a? Lungming khaw amah la dawk a hmaiben uh.
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
Na tang mai tih na mueluemnah mai akhaw, na khoboe soep cakhaw tlungthang hamla naep aya?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
Na hinyahnah dongah nang te laitloeknah neh n'khuen tih nang n'tluung a?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
Na boethae tangkik pawt nim? Nang kah thaesainah te a bawtnah om pawh.
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
Lunglilungla la na manuca na laikoi tih pumtling kah himbai te na pit pah.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
Buhmueh rhathih te tui na tul pawt tih bungpong te buh na hloh pah.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
Bantha aka khueh hlang loh amah hamla khohmuen a khueh tih a sokah khosa mikhmuh ah a dangrhoek.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Nuhmai te kuttling la na tueih tih cadah te a ban na phop pah.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
Na kaepvai kah pael dongah he khaw na birhihnah neh buengrhuet na let.
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
A hmuep khaw na hmu pawt tih tuili tui loh nang n'khuk.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
Pathen tah vaan sang kah moenih a? So lah, aisi rhoek kah a lu tah pomsang uh te.
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
Te lalah, “Pathen te metlam a mingpha? Yinnah lamloh lai a tloek a?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
Anih te khomai loh a huep tih tueng pawh. Te vaengah vaan kah kueluek dongah cet,” na ti.
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
Boethae hlang rhoek loh a cawt khosuen caehlong nim na ngaithuen salah?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
A tonga uh vaengah a tue pawt ah khaw tuiva loh amih kah khoengim te a hawt pah.
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
“Pathen te mamih taeng lamloh nong saeh, Tlungthang loh mamih taengah balae a saii eh?” a ti uh.
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
Amah loh amih im te hnothen a cung sak sitoe cakhaw halang kah cilsuep tah kai lamloh lakhla saeh.
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
Aka dueng rhoek loh a hmuh vaengah a kohoe uh tih ommongsitoe loh amih te a tamdaeng.
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
Mamih kah thinnaeh a thup vetih amih kah a coih te hmai loh hlawp het pawt nim?
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Amah neh hmaiben lamtah te nen te thuung laeh. Nang taengah hnothen ha pawk bitni.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
A ka lamkah olkhueng mah doe laeh, a ol te khaw na thinko khuiah khueh laeh.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
Tlungthang taengla na mael atah n'thoh bitni dumlai mah na dap lamloh lakhla sak.
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
Pasing te laipi bangla, Ophir te soklong kah lungpang bangla khueh ngawn.
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
Te vaengah na pasing te tlungthang la, cak te na ki la poeh bitni.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
Te daengah ni Tlungthang dongah na ngailaem vetih Pathen taengla na maelhmai na dangrhoek bitni.
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
A taengah na thangthui vaengah nang ol a yaak vetih na olcaeng khaw cung ni.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
Olkhueh te na tuiphih vaengah nang hamla thoo vetih na longpuei ah vangnah loh a tue ni.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
A kunyun uh vaengah koevoeinah na thui dae tlahoei mik ni a khang eh.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
Ommongsitoe pawt khaw loeih vetih na kut kah cimcaihnah loh a loeih sak ni,” a ti.
