Jób 21
1 A odpovídaje Job, řekl:
Ayup jawaben mundaq dédi: —
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
«Geplirimge qulaq sélinglar, Bu silerning manga bergen «teselliliringlar»ning ornida bolsun!
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Söz qilishimgha yol qoysanglar; Söz qilghinimdin kéyin, yene mazaq qiliwéringlar!
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Méning shikayitim bolsa, insan’gha qaritiliwatamdu? Rohim qandaqmu bitaqet bolmisun?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Manga obdan qaranglarchu? Siler choqum heyran qalisiler, Qolunglar bilen aghzinglarni étiwalisiler.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
Men bu ishlar üstide oylansamla, wehimige chömimen, Pütün etlirimni titrek basidu.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Némishqa yamanlar yashiwéridu, Uzun ömür köridu, Hetta zor küch-hoquqluq bolidu?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
Ularning nesli öz aldida, Perzentliri köz aldida mezmut ösidu,
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
Ularning öyliri wehimidin aman turidu, Tengrining tayiqi ularning üstige tegmeydu.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Ularning kaliliri jüplense uruqlimay qalmaydu, Iniki mozaylaydu, Moziyinimu tashlimaydu.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
[Reziller] kichik balilirini qoy padisidek talagha chiqiriwéridu, Ularning perzentliri taqlap-sekrep ussul oynap yüridu.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Ular dap hem chiltargha tengkesh qilidu, Ular neyning awazidin shadlinidu.
Ular künlirini awatchiliq ichide ötküzidu, Andin közni yumup achquchila tehtisaragha chüshüp kétidu. (Sheol h7585)
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
Hem ular Tengrige: «Bizdin néri bol, Bizning yolliring bilen tonushqimiz yoqtur!» — deydu,
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
— «Hemmige Qadirning xizmitide bolushning erzigüdek neri bardu? Uninggha dua qilsaq bizge néme payda bolsun?!».
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Qaranglar, ularning bexti öz qolida emesmu? Biraq yamanlarning nesihiti mendin néri bolsun!
17 Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
Yamanlarning chirighi qanche qétim öchidu? Ularni özlirige layiq külpet basamdu? [Xuda] ghezipidin ulargha derdlerni bölüp béremdu?
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
Ular shamal aldidiki éngizgha oxshash, Qara quyun uchurup kétidighan paxalgha oxshashla yoqamdu?
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
Tengri uning qebihlikini balilirigha chüshürüshke qalduramdu? [Xuda] bu jazani uning özige bersun, uning özi buni tétisun!
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Özining halakitini öz közi bilen körsun; Özi Hemmige Qadirning qehrini tétisun!
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
Chünki uning békitilgen yil-ayliri tügigendin kéyin, U qandaqmu yene öz öydikiliridin huzur-halawet alalisun?
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
Tengri kattilarning üstidinmu höküm qilghandin kéyin, Uninggha bilim ögiteleydighan adem barmidur?!
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
Birsi saq-salamet, pütünley ghem-endishsiz, azadilikte yilliri toshqanda ölidu;
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
Béqinliri süt bilen sémiz bolidu, Ustixanlirining yiliki xéli nem turidu.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Yene birsi bolsa achchiq armanda tügep kétidu; U héchqandaq rahet-paraghet körmigen.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
Ular bilen bille topa-changda teng yatidu, Qurutlar ulargha chaplishidu.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
— Mana, silerning némini oylawatqanliqinglarni, Méni qarilash niyetliringlarni bilimen.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
Chünki siler mendin: «Ésilzadining öyi nege ketken? Rezillerning turghan chédirliri nedidur?» dep sorawatisiler.
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Siler yoluchilardin shuni sorimidinglarmu? Ularning shu bayanlirigha köngül qoymidinglarmu?
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
[Démek], «Yaman adem palaket künidin saqlinip qalidu, Ular ghezep künidin qutulup qalidu!» — [deydu].
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Kim [rezilning] tutqan yolini yüz turane eyibleydu? Kim uninggha öz qilmishi üchün tégishlik jazasini yégüzidu?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
Eksiche, u heywet bilen yerlikige kötürüp méngilidu, Uning qebrisi közet astida turidu.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
Jilghining chalmiliri uninggha tatliq bilinidu; Uning aldidimu sansiz ademler ketkendek, Uning keynidinmu barliq ademler egiship baridu.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
Siler némishqa manga quruq gep bilen teselli bermekchi? Silerning jawabliringlarda peqet saxtiliqla tépilidu!
