Jób 21
1 A odpovídaje Job, řekl:
Na Hiob buaa sɛ,
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
“Montie me nsɛm no yie. Momma yei nyɛ awerɛkyekyerɛ a mode ma me.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Monnya ntoboaseɛ mma me ɛberɛ a merekasa, na sɛ mekasa wie a, monkɔso nni fɛ.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
“Me nwiinwii hyɛ onipa anaa? Adɛn enti na ɛsɛ sɛ menya ntoboaseɛ?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Monhwɛ me, na mo ho nnwiri mo; momfa mo nsa nkata mo ano.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
Sɛ medwene yei ho a, mebɔ hu; na me ho popo.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Adɛn enti na amumuyɛfoɔ tena nkwa mu? Wɔnyini kyɛ na wɔkɔ so di tumi.
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
Wɔhunu wɔn mma a atwa wɔn ho ahyia no nkɔsoɔ, wɔhunu wɔn nananom.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
Ɔhaw nni wɔn afie na ehu nni hɔ; Onyankopɔn asotwe mma wɔn so.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Wɔn anantwinini nyɛ akrawa; na wɔn anantwibereɛ wo a, wɔmpɔn.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Wɔka wɔn mma bɔ mu te sɛ nnwankuo; na emu mmotafowa no hurihuri.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Wɔto nnwom wɔ akasaeɛ ne sankuo so; na wɔde atɛntɛbɛn nnyegyeeɛ gye wɔn ani.
Wɔdi yie wɔn nkwanna mu na wɔkɔ damena mu asomdwoeɛ mu. (Sheol h7585)
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
Nanso wɔka kyerɛ Onyankopɔn sɛ, ‘Firi yɛn so! Yɛmpɛ sɛ yɛhunu wʼakwan.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
Hwan ne otumfoɔ no a ɛsɛ sɛ yɛsom no? Sɛ yɛbɔ no mpaeɛ a mfasoɔ bɛn na yɛbɛnya?’
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Nanso, wɔn nkɔsoɔ no nni wɔn nsam, enti metwe me ho firi amumuyɛfoɔ afutuo ho.
17 Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
“Nanso mpɛn ahe na wɔdum amumuyɛfoɔ kanea? Mpɛn ahe na amanehunu ba wɔn so, deɛ Onyankopɔn firi nʼabufuo mu de ba no?
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
Mpɛn ahe na wɔyɛ sɛ ɛserɛ wɔ mframa ano, te sɛ ntɛtɛ a mframa den bi apra wɔn?
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
Wɔka sɛ, ‘Onyankopɔn kora onipa asotwe so de twɛn ne mma.’ Ɛsɛ sɛ ɔtwe ɔnipa no ankasa aso ma ɔhunu.
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Ma wɔn ankasa ani nhunu wɔn sɛeɛ; ma Otumfoɔ abufuhyeɛ no nka wɔn ani.
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
Wɔn abusuafoɔ a wɔagya wɔn akyire no renya hwee nʼagyapadeɛ nyinaa bɛsɛe.
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
“Obi bɛtumi akyerɛ Onyankopɔn nyansa, wɔ ɛberɛ a ɔbu atitire mpo atɛn?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
Obi wu wɔ ɛberɛ a ɔwɔ ahoɔden; ne ho tɔ no na nʼaso mu adwo no,
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
na ne onipadua yɛ frɔmm, na ɛhon ahyɛ ne nnompe ma.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Ɔfoforɔ nso de ɔkra mu yeadie wu, a wanka asetena pa anhwɛ da.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
Wɔsie wɔn nyinaa wɔ mfuturo korɔ mu, ma asonson korɔ no ara nuka wɔn.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
“Mahunu mo adwene, ɛkwan a mopɛ sɛ mobu me fɔ.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
Mopɛ sɛ moka kyerɛ me sɛdeɛ asikafoɔ ne amumuyɛfoɔ, wɔn bɔne enti, wɔhwere wɔn agyapadeɛ nyinaa.
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Nanso mommisa wɔn a wɔtu kwan; wɔbɛka akyerɛ mo sɛ
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
onipa bɔne nya ne ti didi mu amanehunu da, na wɔgyaa no ma no dwane abufuhyeɛ da.
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Hwan na ɔtumi kasa nʼanim? Hwan na ɔtua no deɛ wayɛ so ka?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
Wɔsoa no kɔ damena mu, na wɔwɛn nʼaboda.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
Bɔnhwa mu dɔteɛ yɛ no dɛ; nnipa nyinaa di nʼakyi, na ɛdɔm a wɔntumi nkan wɔn di nʼanim.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
“Enti ɛbɛyɛ dɛn na mode mo nsɛnhunu akyekyere me werɛ? Mo mmuaeɛ nyɛ hwee sɛ atorɔ!”
