Jób 21
1 A odpovídaje Job, řekl:
А Јов одговори и рече:
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
Слушајте добро речи моје, и то ће ми бити од вас утеха.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Потрпите ме да ја говорим, а кад изговорим, подсмевајте ми се.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Еда ли се ја човеку тужим? И како не би био жалостан дух мој?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Погледајте на ме, и дивите се, и метните руку на уста.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
Ја кад помислим, страх ме је, и гроза подузима тело моје.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Зашто безбожници живе? Старе? И богате се?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
Семе њихово стоји тврдо пред њима заједно с њима, и натражје њихово пред њиховим очима.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
Куће су њихове на миру без страха, и прут Божји није над њима.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Бикови њихови скачу, и не промашују; краве њихове теле се, и не јалове се.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Испуштају као стадо децу своју, и синови њихови поскакују.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Подвикују уз бубањ и уз гусле, веселе се уза свиралу.
Проводе у добру дане своје, и за час силазе у гроб. (Sheol h7585)
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
А Богу кажу: Иди од нас, јер нећемо да знамо за путеве твоје.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
Шта је свемогући да му служимо? И каква нам је корист, да му се молимо?
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Гле, добро њихово није у њиховој руци; намера безбожничка далеко је од мене.
17 Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
Колико се пута гаси жижак безбожнички и долази им погибао, дели им муке у делу свом Бог?
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
Бивају као плева на ветру, као прах који разноси вихор?
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
Чува ли Бог синовима његовим погибао њихову, плаћа им да осете?
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Виде ли својим очима погибао своју, и пију ли гнев Свемогућег?
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
Јер шта је њима стало до куће њихове након њих, кад се број месеца њихових прекрати?
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
Еда ли ће Бога ко учити мудрости, који суди високима?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
Један умире у потпуној сили својој, у миру и у срећи.
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
Музилице су му пуне млека, и кости су му влажне од мождина.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
А други умире ојађене душе, који није уживао добра.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
Обојица леже у праху, и црви их покривају.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
Ето, знам ваше мисли и судове, којима ми чините криво.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
Јер говорите: Где је кућа силног, и где је шатор у коме наставају безбожници?
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Нисте ли никад питали путника? И шта вам казаше нећете да знате,
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
Да се на дан погибли оставља задац, кад се пусти гнев.
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Ко ће га укорити у очи за живот његов? И ко ће му вратити шта је учинио?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
Али се износи у гробље и остаје у гомили.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
Слатке су му груде од долине, и вуче за собом све људе, а онима који га претекоше нема броја.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
Како ме, дакле, напразно тешите кад у одговорима вашим остаје превара?
