Jób 21
1 A odpovídaje Job, řekl:
Porém Jó respondeu, dizendo:
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
Ouvi atentamente minhas palavras, e seja isto vossas consolações.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Suportai-me, e eu falarei; e depois de eu ter falado, [então] zombai.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Por acaso eu me queixo de algum ser humano? Porém ainda que [assim fosse], por que meu espírito não se angustiaria?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Olhai-me, e espantai-vos; e ponde a mão sobre a boca.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
Pois quando eu me lembro [disto], me assombro, e minha carne é tomada de tremor.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Por que razão os perversos vivem, envelhecem, e ainda crescem em poder?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
Seus filhos progridem com eles diante de seus rostos; e seus descendentes diante de seus olhos.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
Suas casas têm paz, sem temor, e a vara de Deus não está contra eles.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Seus touros procriam, e não falham; suas vacas geram filhotes, e não abortam.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Suas crianças saem como um rebanho, e seus filhos saem dançando.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Levantam [a voz] ao [som] de tamboril e de harpa e se alegram ao som de flauta.
Em prosperidade gastam seus dias, e em um momento descem ao Xeol. (Sheol h7585)
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
Assim dizem a Deus: Afasta-te de nós, porque não queremos conhecer teus caminhos.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
Quem é o Todo-Poderoso, para que o sirvamos? E de que nos aproveitará que oremos a ele?
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Eis que sua prosperidade não se deve às mãos deles. Longe de mim esteja o conselho dos perversos!
17 Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
Quantas vezes sucede que a lâmpada dos perversos se apaga, e sua perdição vem sobre eles, [e] Deus em sua ira [lhes] reparte dores?
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
Eles serão como palha diante do vento, como o restos de palha que o turbilhão arrebata.
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
[Vós dizeis]: Deus guarda sua violência para seus filhos. Que [Deus] pague ao próprio [perverso], para que o conheça.
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Seus olhos vejam sua ruína, e beba da ira do Todo-Poderoso.
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
Pois que interesse teria ele em sua casa depois de si, quando o número for cortado o número de seus meses?
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
Poderia alguém ensinar conhecimento a Deus, que julga [até] os que estão no alto?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
Alguém morre na sua força plena, estando todo tranquilo e próspero,
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
Seus baldes estando cheios de leite, e o tutano de seus ossos umedecido.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Porém outro morre com amargura de alma, nunca tendo experimentado a prosperidade.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
Juntamente jazem no pó, e os vermes os cobrem.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
Eis que eu sei vossos pensamentos, e os mais intentos que planejais contra mim.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
Porque dizeis: Onde está a casa do príncipe?, e: Onde está tenda das moradas dos perversos?
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Por acaso não perguntastes aos que passam pelo caminho, e não conheceis seus sinais?
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
Que os maus são preservados no dia da destruição, [e] são livrados no dia das fúrias?
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Quem lhe denunciará seu caminho em sua face? E quem lhe pagará pelo que ele fez?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
Finalmente ele é levado à sepultura, e no túmulo fazem vigilância.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
Os torrões do vale lhe são doces; e todos o seguem; e adiante dele estão inúmeros.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
Como, pois, me consolais em vão, já que vossas em vossas respostas [só] resta falsidade?
