Jób 21
1 A odpovídaje Job, řekl:
Ayub menjawab, "Dengarkan apa yang akan kukatakan; hanya itu yang kuminta sebagai penghiburan.
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Izinkanlah aku ganti bicara, setelah itu boleh lagi kamu menghina!
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Bukan dengan manusia aku bertengkar, jadi tak mengapalah jika aku kurang sabar.
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Pandanglah aku, maka kamu akan tercengang, kamu terpaku dan mulutmu bungkam.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
Jika kupikirkan keadaanku ini gemetarlah aku karena ngeri.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Mengapa orang jahat diberi umur panjang oleh Allah, dan harta mereka terus bertambah?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
Mereka hidup cukup lama sehingga melihat anak cucu mereka menjadi dewasa.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
Rumah tangga mereka aman sentosa; Allah tidak mendatangkan bencana atas mereka.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Ternak mereka berkembang biak, dan tanpa kesulitan, beranak.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Anak-anak orang jahat berlompatan dengan gembira, seperti domba muda yang bersukaria.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Diiringi bunyi rebana, seruling dan kecapi, mereka ramai bernyanyi dan menari-nari.
Hari-harinya dihabiskan dalam kebahagiaan, dan mereka meninggal penuh kedamaian. (Sheol h7585)
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
Padahal mereka telah berkata kepada Allah, "Jauhilah kami dan pergilah! Kami tak peduli dan tak ingin mengerti maksud dan kehendak-Mu bagi hidup kami."
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
Pikir mereka, "Melayani Allah tak ada gunanya, dan berdoa kepada-Nya tiada manfaatnya.
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Bukankah karena kekuatan kita saja, tercapailah segala maksud dan tujuan kita?" Akan tetapi aku sama sekali tidak setuju dengan jalan pikiran dan pendapat begitu.
17 Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
Pernahkah pelita orang jahat dipadamkan, dan mereka ditimpa bencana dan kemalangan? Pernahkah Allah marah kepada mereka, sehingga mereka dihukum-Nya?
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
Pernahkah mereka seperti jerami dan debu yang ditiup oleh badai dan oleh angin lalu?
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
Kamu berkata, "Anak dihukum Allah karena dosa ayahnya." Tapi kataku: Orang berdosa itulah yang harus dihukum Allah, agar mereka sadar bahwa karena dosa mereka, maka Allah mengirimkan hukuman-Nya.
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
Biarlah orang berdosa menanggung dosanya sendiri, biarlah dirasakannya murka Allah Yang Mahatinggi.
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
Jika manusia habis masanya di dunia, masih pedulikah ia entah keluarganya bahagia?
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
Dapatkah manusia mengajar Allah, sedangkan Allah sendiri yang menghakimi makhluk di surga?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
Ada orang yang sehat selama hidupnya; ia meninggal dengan puas dan lega. Matinya tenang dengan rasa bahagia, sedang tubuhnya masih penuh tenaga.
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Tapi ada pula yang mati penuh kepahitan, tanpa pernah mengenyam kebahagiaan.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
Namun di kuburan, mereka sama-sama terbaring; dikerumuni oleh ulat dan cacing.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
Memang aku tahu apa yang kamu pikirkan dan segala kejahatan yang kamu rancangkan.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
Tanyamu, "Di mana rumah penguasa yang melakukan perbuatan durhaka?"
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Belumkah kamu menanyai orang yang banyak bepergian? Tidak percayakah kamu berita yang mereka laporkan?
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
Kata mereka, "Pada hari Allah memberi hukuman, para penjahat akan diselamatkan."
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Tak ada yang menggugat kelakuannya; tak ada yang membalas kejahatannya.
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
Ia dibawa ke kuburan, dan dimasukkan ke dalam liang lahat; makamnya dijaga dan dirawat.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
Ribuan orang berjalan mengiringi jenazahnya; dengan lembut tanah pun menimbuninya.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
Jadi, penghiburanmu itu kosong dan segala jawabanmu bohong!"
