Jób 21
1 A odpovídaje Job, řekl:
A OLELO mai la o loba, i mai la,
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
E hoolohe pono oukou i ka'u olelo, A o keia ko oukou hooluolu ana.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
E ae mai oukou ia'u e olelo aku ai au, A mahope o kuu olelo, e hoomaewaewa oukou.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Owau hoi, i ke kanaka anei kuu ulono ana? A ina pela, no ke aha la ka huhu ole o kuu uhane?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
E nana oukou ia'u a e pihoihoi, A e kau oukou i ka lima maluna o ka waha.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
A ina e hoomanao wau, ua weliweli au, A loohia kuu io e ka haalulu.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
No ke aha la e ola ana ka poe hewa, E elemakule ana, e nui ana hoi i ka waiwai?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
O ko lakou hua, ua hookupaaia me lakou imua o ko lakou alo, A o ka lakou poe keiki imua o ko lakou maka.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
Ua maluhia ko lakou mau hale, aohe makau, Aole hoi ka laau hahau o ke Akua maluna o lakou.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
Hapai no ka lakou bipi, aole hoi i hemahema; Hua mai no ka lakou bipiohi, aole i hanau hapa.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Kuu aku lakou i ka lakou poe kamalii me he kumu hipa la, A lelele no ka lakou poe keiki.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Hoomaka lakou me ka pahu kani a me ka lira, A olioli lakou i ke kani ana o ka hokiokio.
Noho lakou i ko lakou mau la me ka pomaikai, A iho koke lakou i ka po. (Sheol h7585)
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
A olelo iho lakou i ke Akua, E hele oe mai o makou aku; A o ka ike i kou mau aoao, aohe makou makemake.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
Owai ka Mea mana, i malama ai kakou ia ia? Heaha ka mea e loaa ai, ke nonoi kakou ia ia?
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Aia hoi, aole ma ko lakou lima ko lakou pomaikai: O ke kuka ana o ka poe hewa, ua mamao aku ia ia'u.
17 Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
He pinepine i pio ai ke kukui o ka poe hewa, A e hiki koke mai hoi ko lakou make maluna o lakou, A ua hooili mai ia i na eha ma kona inaina.
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
Ua like lakou me ka mauu maloo imua o ka makani, E like hoi me ka opala a ka puahiohio i lawe aku.
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
Ua hoomau ke Akua i kona hewa no kana poe keiki: Ua uku mai ia ia ia, a e ike auanei oia.
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
E ike no kona maka i kona popilikia. E inu no ia i ka huhu o ka Mea mana.
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
No ka mea, heaha la kana hana iloko o kona hale mahope ona, I ka manawa e okiia'i mawaena ka huina o kona mau malama?
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
K ao mai anei kekahi i ke Akua i ka ike, I ka mea hooponopono i ka poe kiekie?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
Make no kekahi iwaena o kona pomaikai, E noho nanea ana a me ka oluolu.
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
Ua piha kona mau aoao i ka momona, Ua mau kona mau iwi i ka lolo.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
A make no kekahi me ka naau ehaeha, Aole ia i hoao i ka lealea.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
E moe pu laua i ka lepo, A e paapu na ilo maluna o laua.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
Aia hoi, ua ike no wau i ko oukou mau noonoo ana, A me ko oukou mau manao a oukou i hoino ai ia'u.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
No ka mea, ke olelo nei oukou, Auhea ka hale o ke alii? Auhea hoi ka uhi o na halelewa o ka poe hewa?
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
Aole anei oukou i ninau i ka poe e maalo ae ana ma ke ala? A ike ole anei oukou i ko lakou mau hoailona?
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
No ka mea, ua waihoia ka poe hewa no ka la popilikia, A e laweia mai lakou no ka la e inaina ai.
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
Owai ka mea e hoike aku i kona aoao imua ona? A owai ka mea e uku aku ia ia i kana mea i hana'i?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
A e laweia aku oia i ka luakupapau, A e kiaiia oia ma ka hale kupapau.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
E kau oluolu maluna ona na papaa lepo o ke awawa, A mahope ona e hahai aku na kanaka a pau, E like me ka poe mamua ona he lehulehu no.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
A pehea la ko oukou hooluolu make hewa ana mai ia'u, A ua hewa ka oukou olelo ana mai?
